"Mluvím jako kniha, ale špatně přečtená," přiznává sám sobě trošku smutně Václav Neckář (61) a dodává, že lepší to už asi nikdy nebude. "Snažím se, ale už nějak nemůžu dál, málo se to hýbe z místa," povzdechl si popový idol 60. a 70. let. Výpadky řeči, které ho postihly po mozkové mrtvici v listopadu 2002, mu dělají dodnes velké starosti. Na jevišti zpívá raději z taháků, ale když má hovořit, dělá mu to nepředstavitelné problémy. Zadrhává a ztrácí souvislosti. "Písničky se učím společně s paní doktorkou. Ale ta paměť. Ta mě moc trápí. Už s tím ale asi nic neudělám," říká smířeně Vašek. Ví, že by měl paměť cvičit i doma, ale nějak se mu už prostě nechce. A nechce se mu už ani týrat tělo u svého trenéra, díky kterému zhubnul před časem neuvěřitelných 40 kilo. "Víte, ono je to po mozkové mrtvici vždycky moc těžké. Učíme se spolu tvořit věty, skloňovat, v tom pan Neckář udělal velké pokroky. Snažil se, ale ta paměť stále není taková, jaká má být. Měl by ji víc doma cvičit. Ono je to ale těžké, chce zpívat a zpívá, a tak má prý málo času," řekla nám logopedka Marcela Michaličková z polikliniky na Českobudějovické. Václav Neckář k ní chodí pravidelně jednou za týden, ale na cvičení doma, které je prý nezbytné, mu už nezbývají síly. "On rozumí, o čem je text. Aby si ho ale zapamatoval, je nutné udělat si kostru o čem to je a potom donekonečna všechno opakovat a opakovat," vysvětluje Michaličková. Podle ní ale stačí sebemenší stres, třeba zazvonění telefonu, a paměť vypadne a slova se pak těžko hledají. "Většinou s pacientem dojdeme do určité hranice, kdy víme oba dva, že to lepší už nebude, a rozloučíme se. Chtěla bych, aby pan Neckář ještě o pár krůčků postoupil. Ale musí chtít on sám," říká Michaličková. "Mám-li být upřímný, tak už se mi vůbec nic nechce. Zpívat bych ale ještě chtěl...," říká Neckář, který sám nejlíp ví, že by měl mít více vůle. A právě vůle chybí Václavu Neckářovi i k tomu, aby pravidelně chodil cvičit tělo do posilovny, která mu po mrtvici vlastně zachránila život. O tělocvičně teď ale nechce zpěvák slyšet ani slovo. "Trenér Chaloupka mě ale nenechá a chce mě mučit pořád dál. Když mám čas, tak se tam prostě občas objevím. Ale už to není pravidelně. Tohle dělat už se mi opravdu vůbec nechce. A nemyslím, že by to se mnou mohlo být ještě lepší," myslí si zpěvák. To, co teď drží Vaška při životě, je prý jeho deska "Oči koní", která by měla za pár měsíců vyjít. "Doufám, že ji dokončím. Už jenom proto, že to byli i koně, které mi pomohli dostat se z nejhoršího. Vím, že kvůli nim a kvůli fanynkám, které mi i teď píší zamilované dopisy, bych se měl snažit se sebou něco udělat," přemlouvá sám sebe Václav Neckář.