Být exmilenkou Karla Gotta je terno! Být ale matkou dcery Karla Gotta, je terno ještě větší. Matka Gottovy mladší (sedmnáctileté) dcery Lucie Iveta Kolářová (37) ale stále zůstává nohama na zemi. Netouží po zlatém zámku ani po briliantech. Nedělnímu Blesku poskytla exkluzivní rozhovor. Prozradila, jaké dostává "alimenty", že Karel trval na genetických testech, ale i to, že otce své dcery by neměnila ani za nic. Jste vyučená prodavačka. Čím se živíte dnes? "Prodávám prádlo a naštěstí mě to opravdu uživí." Dostáváte od Karla na Lucii finanční podporu ? "Alimenty jsme soudně stanovené nikdy neměli. Karel na Lucii ale měsíc co měsíc přispíval a přispívá určitou částkou. Na té jsme se domluvili a musím říct, že za ta léta ještě nikdy nevynechal. Dokonce to odesílá měsíc co měsíc v ten stejný den." Slyšela jsem, že ty měsíční "alimenty" dělají 10 tisíc korun. Je to tak? "Ano. Ono je to v podstatě ale daleko víc. Lucka má od táty opravdu všechno, co potřebuje. Ani si o nic nemusí říkat. Karel se jí sám vždycky zeptá." Vtom se do hovoru vmísila i sedmnáctiletá dcera Lucie: "Táta je fajn. Když jsem chtěla walkmana, měla jsem ho. Když počítač, hned ho šel koupit. A na kredit do mobilu, na ten mně dává pořád." A co vy, Iveto? Prý vám Karel na jaře koupil fabii? "To je pravda - a jakou jsem z ní měla radost! Karel je gentleman a velkorysý muž i táta." A společné dovolené? "To je těžký, Karel pořád nemá čas. Takže s Luckou nám nějaké to moře vždycky pořídí, jedeme ale samy." Jaký máte vůbec dnes s Karlem vztah? "Jsme přátelé a můžu říct, že jsem spokojená. Vždycky to tak nebývalo. Prožívala jsem i dobu plnou těžkostí a zklamání. Teprve v poslední době funguje všechno tak, jak jsem si vždycky přála." Jak často se vídáte? "Jak kdy. Na společenských akcích, o Vánocích, na narozeninách Lucky nebo Dominiky. Pravidelně je u toho i matka Dominiky Tonička." Při zmínce o Dominice se Lucie pousmála a dodala: "Když se s ní vidím, vypráví mi třeba, co zažila s tátou, nebo mi radí, co si vzít na sebe. Mám ji moc ráda a rozumíme si." Jak to vlastně Iveto bylo před 18 lety, než se Lucie narodila? Byl Karel váš idol? "Nevím, jestli byl Karel můj idol, jeho písničky jsem ale znala nazpaměť. Pamatuju si, jak mi maminka kdysi koupila lístky na jeho vánoční koncert, aby mi udělala radost. Tam jsem si Karla začala nějak víc všímat." A? "No a jednou jsem byla v Kladně na natáčení Dva z jednoho města. Tam to všechno začalo. Nabídl mi, že mě odveze domů. Potom se to nějak šmodrchalo, já mu volala, on mně volal… Jednoho večera jsem u něj prostě skončila doma. V myšlenkách jsem ale neměla, že bych s Karlem chtěla dítě. Prostě se to stalo. Kolik jiných žen Karel měl - a dítě žádné. Myslím, že to byl spíš zázrak. A určitě i osud." Kdy se Karel dozvěděl, že s ním čekáte dítě? "Řekla jsem mu to, co nejdřív to šlo. Víte, co to pro mě bylo?! Věděla jsem, že bude naštvanej. A byl. ´Víš jistě, že to máš se mnou? A nedá se s tím ještě něco dělat?´ ptal se mě. S čím jsem absolutně nepočítala, bylo, že se zeptá: ´A co po mně chceš?´ ´Snad ani nic,´ vyhrklo ze mě. V tu chvíli ze mne spadl ´balvan´. Věděla jsem, že dál si jedu už jen po své vlastní koleji." Nebylo vám ještě dvacet, dost silné kafe.... "Bylo to zvláštní. Byla jsem těhotná svobodná matka a chodila do práce. Kolegové se divili a říkali mi: Místo, abys byla někde zalezlá a ubulená, tak si tady zpíváš! Nevím proč, ale já byla opravdu šťastná. Ale víte, co je nejzajímavější? To, že, když mi bylo dvanáct nebo třináct, nevím, několikrát se mi zdálo, že mám dítě s Karlem Gottem. Chápete to? Bylo to v době, kdy jsem byla ještě panna. A o tom, že ho vůbec někdy uvidím na vlastní oči, jsem ani nesnila." A co vám řekla maminka, když jste jí tu novinu oznámila? "Že jsem se zbláznila. Nedivím se jí, vždyť mi bylo 19 let. Když se malá narodila, byly jsme samozřejmě moc rády." Necítila jste se jako matka příliš sama? "Byly chvíle, kdy jsem se cítila opravdu hrozně, a to se střídalo s pocitem nesmírného štěstí. Protichůdné pocity smutku i radosti, šoky, bolesti, slzy, toho všeho jsem si užila dost a dost." Co vás třeba šokovalo? "Třeba to, když u mě Karel zazvonil hned druhý den, co jsem se vrátila z porodnice. To byl takový šok, že jsem málem přišla o mlíko. Když vám do cesty vstoupí takový člověk, jako je Karel Gott, řeknete si, že když ho dva tři roky neuvidíte, nic to neznamená. Raději jsem od začátku nic nečekala, abych nebyla zklamaná. Měla jsem miminko, které jsem milovala, a k tomu s člověkem, který něco znamená a něco dokázal. Lucinku jsem začala vychovávat, jak nejlíp jsem uměla. Jak se k tomu postavil on, je už jeho věc." A jak se postavil? "Veřejně se k ní přihlásil, když jí bylo pět let. Tenkrát jsem bydlela s mojí maminkou v bytě velkém 17 metrů čtverečních a maminka byla navíc po rakovině prsu. To bylo období asi ze všech nejtěžší. Za nějakou dobu Karel přišel s tím, že uděláme genetické zkoušky. Otcovství se potvrdilo, ale mne to jeho pochybování šíleně mrzelo. Cítila jsem se jako zraněná laň. Dnes mu ale rozumím. Tolik holek mu může říct: Čekám s tebou dítě...." S otázkou, jaké to je být dcerou Karla Gotta, se obracíme na Lucinku: "Někdo si myslí, že si můžu dělat, co chci, ale tak to vůbec není. Ve škole jsem sama za sebe a ne za tátu, učím se svědomitě a učitelé mi nijak nenadržují. Na základce mně spolužáci nevěřili, že mám tátu Gotta. Tak jednou přišel a to čuměli! Od té doby jsem měla pokoj. Teď na učilišti to je super. Berou mě jako normální holku, nebo říkají: Hele, Lucka byla v novinách. Někteří si myslí, že žiju v přepychu a bydlím ve vile, ale já jim klidně řeknu: Pojďte se podívat." Iveto, milovala jste ho? "Víte, v tom srdíčku je pořád. Na to samé jsem se sama sebe ptala, když jsem se na něj dívala nedávno v televizi. A vtom jsem si uvědomila, že jeho nejde nemilovat, protože když s ním jste, je to, jako byste najednou byla v úplně jiném světě, v jiné dimenzi. Má něco jako výjimečné fluidum, které mu bylo dáno od Boha, a v tom by si z něj každej chlap měl vzít příklad. Umí zaujmout, nenudí, má prostě charisma."