"Chcípni! Všichni ste tam měli chcípnout!" stálo v dopise, který před pár dny ráno u vrátek otevřela nastávající maminka Vendula Svobodová (32). "Ten tvuj spratek stejně umře na rakovinu! Protože jí máš v sobě SVINĚ!!" píše se v dopise dál. Úplně jsem se otřásla. Bylo to k pláči. Bylo to strašně zlý," říká Vendula, která konečně čeká vymodlené děťátko. Pisateli se ani trochu nelíbilo, že manželé Svobodovi a jejich přátelé nezůstali na Maledivách ve spárech ničivé vlny tsunami, která řádila 26. prosince loňského roku v jihovýchodní Asii. "Vy zbohatlický snobové, jste svině! Jaká škoda, že ste se v tom moři neutopili!" Takovéto a jiné hrůzy jsou adresovány nejen Vendule Svobodové a jejímu manželovi, ale i Karlu Gottovi, Michalu Davidovi a Karlu Štědrému. Podobné dopisy dokonce chodí i k nám do redakce. Odesílatel? Spoluobčané. Nejhůř to ale schytává Vendula, která je v pátém měsíci těhotenství: "Jeli ste se tam flákat za naše peníze a moje zdravé děti, který já jsem porodila, nemají co jíst. Postřílíme vás všechny! I s tím Gottem!" horlí další z dopisů. "Nejsem zvyklá na podobné dopisy. Zní to celé jako prokletí. Nechápu tu paní, co mi to psala. Vždyť to zlo se může všechno obrátit proti ní," říká otřesená Vendula. "Já to nechápu, tak já mám pomáhat zdravým dětem, a nemocným ne? To jim tak vadí, že dělám charitu?" táže se nevěřícně budoucí maminka. "Já jsem těhotná, ne nemocná. A tak si můžu do třicátého týdne těhotenství jezdit, kam chci. Za svoje peníze, mnou vydělané. Peníze nadace jsou peníze nadace, ne moje. A to, že kolikrát Karel sedí do rána ve studiu, to už taky nikdo nevidí," pokračuje rozhořčeně Vendula a dodává: "Těch lidí mi je upřímně líto, ale ony Boží mlýny melou..." Když se v tisku objevilo, že manželka Karla Svobody čeká děťátko, dostala na 600 krásných dopisů a asi 150 blahopřejných e-mailů. Poté, co ale s partou kamarádů přežila zemětřesení, srší z mnoha lidí jenom zlost a závist. "Nikdo z těch, kdo tyto země navštěvuje, není rozhodně chudák. Byli to jen samí zbohatlíci, které nikdo nepolituje. Ani pana Gotta a tu jeho suitu, která si tam jela dělat děti. Roupama nevědí, co dělat, a tak je příroda odměnila," stojí v jednom z dopisů. Vendula k tomu jen smutně říká: "Já tomu vůbec nerozumím. Budou to zřejmě lidé, kteří nám píší, ať jim dáme na pračku, na lednici, na auto. A protože jsme jim nic nedali, tak reagujou takhle. Nikdo z nás nemá nic zadarmo, tak proč bychom jim měli kupovat lednice?" Na Vendulinu otázku odpovídá ve svém dopise, který přišel do redakce, pan V. N.: "Topí se v penězích. Nevědí, co s nimi. Jsem si jist, že nikdy nebyli třeba v Prachovských skalách. Proč taky? Tam se přece děti nedělají. A navíc, co takhle poslat sousedům pohled z Jičína? To přece nejde..." Přestože její myšlenky směřují pouze a jen na nastávajícího potomka, Vendula se rozhodla: "Tak to, že někdo závidí, budiž. Ale to, že nás chce někdo postřílet, je vyhrožování a to jen tak nenechám. Ona si v dnešní době s něčím takovým už policie umí poradit."