Herečka Stella Zázvorková natáčí pro rozhlas další díl vzpomínek na svého velkého přítele a učitele Jana Wericha. Scénář je jen bodový, protože právě improvizace dává dílu tu správnou autentičnost. "Vzpomínky není úplně přesné slovo. Na Wericha člověk nevzpomíná, na Wericha totiž nemůže zapomenout," přiznala paní Stella zjihle. Janova fotka z mladších let má trvale své místo za sklem v knihovně, a Werich tak stále bdí nad jejím počínáním. Císařův pekař a pekařův císař měl okatou dívenku Stellu velice rád. Traduje se, že když pořádal ve svém domě na pražské Kampě proslulé pánské jízdy, vždycky dodal: A pozvěte taky toho chlapa Zázvorkovou. Herečka totiž nikdy nezkazila žádnou legraci a netrpěla ženskými neduhy jako je vztahovačnost, urážlivost nebo žárlivost. "On se dovedl skutečně bavit," vzpomíná herečka. Z každého setkání udělal svátek. I úplné maličkosti jako je příprava jídla nebo posezení na rybách ozvláštnil svým nenapodobitelným humorem."