Libuše Šafránková (51), která je už přes třicet let tím nejkrásnějším symbolem českých televizních Vánoc, svůj "Popelčin" půvab vůbec neztratila. Má stále ten pověstný úsměv a šimrající hlas, který říká: "Přivez mi to, co ti cvrnkne do nosu." Na princezny sice vzpomíná ráda, ale před kameru by si teď prý v pohádce stoupla spíš už jenom jako královna nebo nějaká jiná čarovná bytost. "Tak to přinesl život a ani se nenadějete," říká herečka, která na Štědrý den bude zase máchat prádlo v zamrzlém potoce v legendárních Třech oříšcích pro Popelku. Princ a večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato, Malá mořská víla, to jsou všechno pohádky, bez kterých by Vánoce nebyly Vánocemi. Jejich protagonistka se na ně ale většinou nemá čas ani podívat. "Televizi o svátcích moc nezapínáme. Jsme šťastní, že se aspoň jedenkrát za rok v klidu všichni pohromadě sejdeme, a tak si raději užíváme jeden druhého. Ti menší členové rodiny to stejně mají už dávno všechno na videokazetách," vysvětluje Libuše. Celá hereččina početná rodina i se synem Josefem se na svátky schází buď v Praze a nebo na Moravě, odkud pochází. Kapra tedy Libuše smaží vždycky v hojném množství a bramborového salátu je kotel. Letos se rozvětvená rodina sejde v Praze a pod vánočním stromkem budou opět koledy. "Všechny neteře a sestřenice si už dávno ladí svoje hudební nástroje. Tak to bylo i u nás doma, když jsme byly se sestrou malé. Je to taková samozřejmost, že zpíváme úplně všichni a bez zpěvníku," vysvětluje herečka. Jak vypadá Hod Boží a Štěpán se prý řídí většinou podle dětí. "Ty mají na Vánoce přednost. Když budou chtít, pojede se na hory." Herečka prý lyžuje moc ráda a Vánoce bez sně-hu by jí připadaly trošku smutné. A proč Libuše Šafránková nedá na Vánoce dopustit? "Křesťanské svátky připadají buď na období slunovratu a nebo na dobu, kdy slunce prochází jistými znameními zodiaku. Pro všechny staré národy bylo slunce zevním znakem božství, a proto se mu asi také lidé klaněli. Já si myslím, že všichni lidé na světě jsou věřící. Jde jen o to, kdo si to jak přizná. Pro každého člověka na světě se ale ve vánočním období zračí opravdu možnost duchovní obnovy. Jsou to bohužel věci nesdělitelné, ale pokud se člověk nenechá vtáhnout do toho vánočního šílenství a svátky zůstanou v tichu, leccos ho může napadnout." Vánoční dárky má Libuše Šafránková naštěstí nakoupené už od začátku listopadu. Opravdu naštěstí, protože doteď byla mimo republiku, a za čtyři dny by to jen těžko stihla. "To jsem po dlouhé době náhodou zavítala do míst, kde jsme kdysi bydleli. A měla jsem velikou radost, protože můj oblíbený krámek tam pořád stál a byly v něm věci, které jsem v něm vždycky okukovala. Každému z rodiny jsem musela něco koupit a přitom mě napadlo, že už by to mohly být vánoční dárky. Je to vlastně fantastický, všechny dárky z jednoho krámku." A kdyby mohla Libuše Šafránková znovu rozlousknout tři oříšky, co by si přála? "Aby v nich byla tři zdravá jádra pro celou moji rodinu. To by mně úplně stačilo."