Cena zpěvačky Ivety Bartošové (38) se vyšplhala na neuvěřitelných osm a půl miliónu korun! A zlatem měl její čest vykoupit sám Ivetin expartner Ladislav Štaidl (59). O tom, že hudebník a podnikatel údajně vyplatil astronomickou sumu na dřevo už v roce 1998, se zmiňuje záhadná smlouva, kterou má Nedělní Blesk od tohoto týdne k dispozici. Podpisy pod ní: Ladislav Štaidl a Roman Tříska. Přesně ten Tříska, který byl odsouzen za otcovraždu ke 12 letům vězení a před deseti lety měl Bartošovou unést, znásilnit a terorizovat. Podle smlouvy však měl o všem, co tehdy se zpěvačkou opravdu prováděl, přestat povídat a navždy se ponořit do hlubokého mlčení. Za to se mu Štaidl omlouvá za osočení ze znásilnění, teroru a jeho ženě vyplácí dar ve výši 8,5 miliónu korun. Co tvrdí záhadný dokument? Nevídané neslýchané! Všechno se událo jinak. Žádný vynucený sex ani psychický nátlak! - lze vyčíst z dokumentu. Štaidl prý po letech přiznává, že se Tříska ničeho takového nedopustil a dokonce se mu omlouvá a ještě daruje jeho rodině balík miliónů! Jeden z klíčových odstavců ze získaného exempláře, řečeno slovy právníků, vypadá následovně: "Pan Ladislav Štaidl p r o h l a š u j e, že výroky, které byly uveřejněny v deníku BLESK ve dnech 5., 8., 10., 16. a 24. 8. 1994 v článcích o Ivetě Bartošové a Romanu Třískovi, nejsou pravdivé v tom, že by pan Roman Tříska se vůči Ivetě Bartošové dopustil znásilnění, teroru, únosu, omezování osobní svobody, vydírání či jiného psychického nebo fyzického nátlaku. Ve shodě s tímto uvádí, že si byl vědom závažnosti obsahu těchto výroků a jelikož jsou způsobilé poškodit občanskou čest, omlouvá se za tyto nepravdivé výroky panu Romanu Třískovi, neboť této vědomosti nabyl již před 5. 8. 1994 úředním způsobem od orgánů Ministerstva vnitra, Policie České republiky." Pokud by smlouva byla skutečně pravá, odehrálo se kdysi vše jinak. Její pravost lze ověřit jen velmi těžko. Její aktéři totiž v případě prozrazení či pouhého potvrzení musí zaplatit protistraně pokutu milión korun. Existenci smlouvy všichni zúčastnění rázně popírají. Možná jde o profesionálně vypracovaný podvrh, možná o originál. V každém případě některé souvislosti jsou zarážející. Co se stalo v roce 1994? Jako první informoval o Ivetině zmizení Blesk už 31. května 1994 a na titulní straně se ptal: Kde je Iveta Bartošová? "Zavolejte ve středu, to už tu Iveta bude," řekl včera Blesku manažer zpěvačky Ivety Bartošové Ladislav Štaidl. "Je nemocná, má nějakou virózu a stůně u rodičů ve Frenštátě pod Radhoštěm." Řekl totéž, co Ivetina kadeřnice a důvěrnice, majitelka pražské firmy Maxim, Lída Štinglová. Iveta však není ani doma ani u rodičů. Máme informace, že nejbližší přátelé, přestože líčí její zdravotní problémy, po zpěvačce pátrají." - Takhle psal tehdy Blesk. Co se dělo dál? Iveta odřekla své závazky a Štaidl vyjádřil přesvědčení, že Snídani s Novou, kde měla Iveta vystoupit 7. června 1994, už nebude muset odříkat. O tři dny později Blesk píše, že 3. června se Bartošová objevila po 14 dnech ukrývání v pražském Euroclubu: "Naší pozornosti tehdy neušel podivný drobný muž s vousem, kterého měla v patách. S ním také po převzetí ceny roku odjela." A Štaidl dodává: "Ivetu jsem si 4. června našel sám. Policie, kterou jsem informoval, odvedla skvělou práci. Za čtyři hodiny po mém oznámení už »únosce« měla." Po hvězdě pop-music pátrali i soukromí detektivové. - psal Blesk. Kohouti couvají Roman Tříska byl polapen a příběh plný neuvěřitelných detailů začal krmit média. Tříska - trýznitel, Bartošová - zmanipulovaná naivka, Štaidl - statečný zachránce. V jeho průběhu policie dvakrát zastavila Třískovo stíhání. Posléze Štaidl chtěl od Třísky omluvu v tisku a půl miliónu korun, Tříska naopak od hudebníka dvacet miliónů za poškození na cti. Pak ale začali oba »kohouti« couvat, až se nad případem podivně zavřela voda a příběh skončil. Případ znovu na scéně "Byla to »love story«," začala se po čase klonit k Ivetině záhadnému zmizení média. Avšak Iveta, jakmile se odpoutala od Třísky a vrátila se do Štaidlovy náruče, volila slova této představě naprosto odporující: "Pana Třísku k nám přivedla moje sousedka s tím, že jde o pracovníka Telecomu. On mi nejdříve zkontroloval telefon a řekl, že se mu to nějak nezdá a bude se tím dál zabývat. Pak přišel znovu a při druhé nebo třetí návštěvě řekl, že mám na telefonu odposlech." Tříska agentem BIS? Tříska se později prý vydával za zvláštního zaměstnance Telecomu zaměřeného právě na odposlechy. Nakonec se ale prokázal jako tajný agent BIS (tajná policie). "Byla jsem na pokraji zhroucení, protože mi řekl, že mi někdo usiluje o život. V té době byl Láďa v Americe. Začalo pro mne děsivých 14 dní, během kterých se i střílelo. Tříska vystřelil z mého bytu a tvrdil, že zabil dva lidi. Tříska na mne dělal obrovský psychický nátlak, pral do mne uklidňující prášky a vnutil mi i alkohol. Přišly chvíle, kdy jsem nevěděla, co dělám, a dokonce jsem chtěla Třískovou pistolí spáchat sebevraždu, on však zbraň přede mnou schoval," popisovala tehdy aféru Iveta. Podle zpěvačky bylo jeho jednání naprosto věrohodné, stejně tak vybavení »konspiračních« bytů, kde ji měl násilím držet. "Věřila jsem všemu, co dělal. Mluvil se svými nadřízenými, dokonce s ředitelem BIS Devátým a ministrem vnitra Rumlem. Neměla jsem důvod k podezření, že je to jen hrozná hra, byla jsem pod prášky a psychicky dole. Vůbec také nevím, jak došlo k mému prvnímu znásilnění. Znásilněna jsem ale rozhodně byla," tvrdila zpěvačka. Zpověď Bartošové Tehdy existující deník Expres Bartošovou oslovil se žádostí o její zpověď. A zpěvačka souhlasila. V rozsáhlém rozhovoru líčila, jak se jí Tříska snažil vnutit myšlenku o její likvidaci. V bytě prý rozmístil desky s alobalovým povrchem, které ji měly chránit před zaměřovacími zbraněmi. "Řekl mi, že na protější střeše domu jsou osoby, které nás zaměřují… Likvidace měla začít vysíláním vlnových frekvencí, které ochromují především srdce…" svěřila se Expresu Bartošová. Proto prý dostala příkaz lehnout si před účinky onoho vlnění na břicho na podlahu. Během večera jí Tříska měl podat 3 - 4 dávky léků (podle Ivety farmaka), předtím měla už dva diazepamy. "Upozornil mě na to, že v bytě je již patrné laserové světýlko, které jsem však neviděla. Dále mi řekl, abych se svlékla, neboť právě textilie jsou laserem dobře zaměřitelné," pokračovala Iveta. Svlékla se a lehla si na postel. "Dokonce jsem slyšela, jak ze střechy něco jako by spadlo. Z jeho řeči jsem vyrozuměla, že skupina jeho společníků čítá několik lidí, hovořil o technice jako helikoptéry apod. Pan Tříska využil mé celkové i tělesné poblouzněnosti a vykonal na mně pohlavní styk. Pohlavní styk se mnou byl pro něho určitým druhem uvolnění… Druhý den jsem se probudila a zjistila jsem, že vedle mne na posteli leží Tříska," ubezpečovala Bartošová v Expresu. Tříska znásilnění popírá V Blesku však Tříska teror a znásilnění rázně popřel. "To už je moc. Ivetu mám rád a leccos bych si kvůli ní nechal líbit. Zahořel jsem k ní láskou teprve, když jsem ji osobně poznal. Nevloudil jsem se do domu, kde bydlí. Přišel jsem na pozvání. Všechno, co jsme během těch 14 dní podnikali, bylo dobrovolné z obou stran. Nevěznil jsem ji a necpal žádnými prášky. Naopak se mi nelíbilo, že brala diazepam. Říkala, že má špatné nervy," hájil se Tříska. Co dalšího tvrdil Tříska v roce 1994 · Její vztah s panem Štaidlem nevěstí nic dobrého. Když ho něco nebo někdo příliš vyvede z míry, je schopen všeho. · Nabídl mi letenky pro mne i moji ženu kamkoli do světa a dva milióny navrch, abych o všem mlčel a zmizel. Kam, to jsem si mohl vybrat. Nejsem první, koho takto posílal za hranice. · Jsou lidé, kteří vědí, že Ivetu doma zamyká a kontroluje její korespondenci. · Víte, že Ivetu také několikrát zbušil? Taky jí řekl, že kvůli ní prohrál půldruhého miliónu v kasinu, protože na ni usilovně myslel. · Kdo myslíte, že ji odposlouchával (otázka Expresu) - Pan Štaidl přece - odposlouchával ji osobně. Co dalšího je v záhadné smlouvě? Celý tento příběh by měl být navěky tabu za 8 500 000 korun, které měl Štaidl údajně složit v hotovosti jako osobní dar Třískově manželce. A hned dál se ve smlouvě praví, že Tříska i Štaidl jsou povinni do tří dnů od jejího podepsání (16. listopadu 1998) doručit Městskému soudu v Praze žádost o zastavení žalob, v nichž jeden na druhém požadoval peníze. Navíc ještě v prapodivné smlouvě prohlašují, že obsah dohody považují za důvěrný a o jejím obsahu i existenci zachovají mlčenlivost. "Její existenci nesmí připustit, zvláště ve styku s hromadnými sdělovacími prostředky… Porušením tohoto článku vzniká tomu, kdo tento článek neporušil, vůči tomu, kdo jej porušil, právo na pokutu ve výši jednoho miliónu korun českých…"