Imitátor Vladimír Hron (37) neví, kam dřív skočit. "Každý den jsem zavřený na Kavčích horách nebo sedím u počítače a skládám písničky, dokončuji scénář k celovečernímu filmu anebo sedím za volantem," říká moderátor pořadu České televize Hvězdy, které nehasnou. "Nejsem člověk, který by dělal třeskutý humor na úkor někoho a snažil se ho shazovat. Nejsem ani imitátor a parodista v tom pravém slova smyslu, třeba ženský, ty mi vůbec nejdou," míní průvodce televizní zábavou. Už příští týden má Hron odevzdat scénář k filmu, jehož název však zatím bedlivě tají. "Píšu bláznivou komedii a v podstatě jsem už u cíle. Teď už jen dodělávám poslední věci. Taky do toho všeho připravuji písničky na desku, která by měla vyjít na podzim," přibližuje Hron své současné hobby. Parodování ho stále baví, ale drží se při něm určitých hranic. "Snažím se o imitování, nechci říkat zrovna uctivé, ale v každém případě k němu přistupuji s jakousi pietou," zamýšlí se nad svou hlavní prací. I když má na napodobování hlasů dar shůry, není pro něj vždycky lehkou záležitostí. "Nejtěžší pro mne byl Louis de Funs, tedy František Filipovský, sportovní komentátor Karol Polák a Louis Armstrong. U nacvičování těch nejtěžších se i přestanete učit a zase se k nim vrátíte. Trvá to pak týdny, možná i měsíce. A ženský, ty umím jen zazpívat," dodává se smíchem Hron. A kdo se mu ve vlastním podání líbí? "Největší radost mám z Káji Gotta, protože jeho písničky jsem miloval od dětství. Každý viděl přece Tři oříšky pro Popelku a zpíval si Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. Tak mě potěšilo, že jsem i jeho samotného pobavil," dodává Hron.