Bavič Milan Pitkin, který svým stylem humoru dokázal příjemně osvěžit televizní zábavu, je ke svým kuchařským výkonům značně sebekritický. Proti dobrému jídlu ovšem nic nemá. Zdůrazňuje dobrému, protože jistá vada na kráse podaného pokrmu mu jednou takřka osudově zasáhla do života. "Když jsem před pětatřiceti lety sloužil na vojně v Klecanech, tak si mě oblíbila jedna holka, která původně přijela do kasáren jako doprovod, "vlečňák", své kamarádky, co tu měla kluka. Začala mi vozit buchty a koláče a jednou z ní vypadlo, že by mě chtěli vidět rodiče doma v Neratovicích," vzpomíná Milan. "Přijeli jsme tam a panímáma mě chtěla uctít. Udělala mi vajíčka. Postavila je přede mne a všichni, máma, táta, sestřičky, koukali, jak mi bude šmakovat. A já začal jíst a on tam byl pukavec! Teď jak tu situaci vyřešit? Tak jsem se přemohl, všechno snědl a dělal jakoby nic... Pak jsme šli do kina, ale žaludek jsem měl nahoru dolů. V půli filmu jsem musel utéct, prostě to muselo ven. A protože už mi bylo trapný vracet se, sedl jsem na autobus a jel zpátky do Klecan do kasáren. A tu holku jsem od toho zlého momentu už nikdy neviděl. Tak považte, že jsem se kvůli pukavci rozešel se slečnou...." žádá ještě dodatečně pochopení televizní bavič. Kromě už zmíněného pukavce se Pitkin v životě klidně obejde bez koprové omáčky. "Asi proto, že nám ji tak často vařili v mateřské školce a tím nám ji zprotivili," nachází vysvětlení. A co ho naopak potěší? "Mám rád čínu a italské těstoviny. Ale vůbec nejradši mám španělského ptáčka s bramborovou kaší, možná je to barbarství, ale mně to tak chutná. Člověk přece nemusí mít pořád knedlíky. A o tom to je..." Pro čtenáře Nedělního Blesku připravil dnes Milan Pitkin recept na, řečeno jeho vlastními slovy, opravdovou šmakulajdu, jejíž přípravu zvládá bravurně.