Za svou kariéru vydala přes šedesát desek. Při jejích písních běhá mráz po zádech teenagerům i seniorům. V hudebních soutěžích každý rok již desetiletí získává přední místa. Přes všechno, co Marie Rottrová v hudebním světě dokázala, zůstává skromnou, usměvavou a příjemnou ženou. Kde zpívá nejraději? Čí muziku by si s chutí zazpívala? Jak snáší její popularitu rodina? Stýská se vám po Ostravě? "Stýská - to není to správné slovo. Určitě se mi nestýská, ale mám k ní hodně vřelý vztah. Ráda tam jezdím." Máte tam přátele z dob, kdy jste tu žila? "Z mládí tam mám bráchu a část rodiny, kamarády z kapely, se kterou jsem tam léta zpívala, a spoustu známých." Koncertujete raději tam, nebo v Praze? "Těžko říct. Na Moravě, řekla bych, je takové srdečnější publikum, které se chodí bavit. V Čechách lidé přijdou a chtějí, abychom je bavili. A na Slovensku jsou ještě srdečnější než na Moravě. Zkrátka čím dále na východ, tím lepší publikum.V Ostravě se pracuje velmi dobře. Když Jarek Nohavica nedávno dělal koncert Ahoj Ostravo, který trval pět hodin, bylo ve sportovní hale asi 4500 lidí, bavili se celých pět hodin a bylo to neuvěřitelné." Kterou svou píseň máte nejraději? "Těžko se to dá říct. Na koncertech své skladby ráda obměňuji. Dvě písně mám ale v repertoáru pořád a myslím, že posluchači by mi neodpustili, kdybych je vynechala. Jsou to Wykrentova Lásko a od skupiny Black Sabbath Lásko, voníš deštěm. To jsou skladby, které zpívám pořád a mám je ráda. Nelezou mi zkrátka krkem." Zpívají si vaše písně i vaši synové? "Synové - pochybuju. Možná když byli malí, tak si něco občas zabroukali. Kluci jsou na tom asi trošku jinak, než kdybych měla holku. Dcera občas ke své mamince vzhlíží a do jisté míry se ji snaží kopírovat. Moji synové to přede mnou nikdy nedělali." Kdybyste měla zpívat skladbu nějaké současné hvězdy, čí by to byla? "Nevím. Tíhla jsem vždy k tomu zpívat písničky z repertoáru chlapů, takže bych si možná vybrala nějakou pomalejší skladbu Robbieho Williamse. Dokonce mám doma na nové cédéčko jednu píseň, kterou by Williams mohl klidně zpívat. Už jí schází jen český text." Co vnoučata, uvědomují si, že je jejich babička hvězda? "Trochu asi jo. Občas mi nosí k podpisu desky nebo fotky. Myslím, že jim to říkají i děti. Když jsem přišla vyzvednout svého vnoučka do školy, běžel celý šťastný k paní kuchařce a volal na ni: "Paní kuchařko, tohle je moje Maruška!" Možná jí sliboval, že mě jednou ukáže." Jaké to je, když slyšíte v rádiu svou píseň? "Patří to k mé práci. Už to tolik neprožívám, ale vážím si moc toho, že se moje písničky pořád vysílají. A nebo když mám třeba koncert a po městě visí mé plakáty, beru to jako součást mé práce. Je to propagace a dobrá příprava pořadatele. Těší mě, když všechno dobře funguje." Jak to děláte, že vypadáte stále tak dobře? Byla jste na plastice? "Plastickou operaci mám za sebou jenom jednu drobnou. V roce 1988 jsem si nechala dělat horní víčka. Kupodivu mi to ještě docela drží. Jinak jsem ještě nebyla na žádné. Inspirují mě různě mé kolegyně, přemýšlím nad tím, ale zatím jsem se neodhodlala. Myslím, že naše povolání dokáže člověka udržet hodně fit, musí se snažit a hodně pro sebe dělat. Taky nevím, je-li to smůla nebo štěstí, ale nemám úplně v pořádku žaludek, a tak musím jíst častěji po menších dávkách. Mám ráda zeleninu, ovoce. Toho jím kvanta. Mám hodně pohybu. Chodím se psem. Začala jsem také s "taiči." Na nějakou dobu jste se před veřejností odmlčela. Byl návrat zpět těžký? "Vracela jsem se pozvolna v polovině 90. let. Byla to doba, kdy klima moc nepřálo české muzice. Natočila jsem cédéčko Jeřabiny a docela zapadlo, i když bylo pěkné. Začala jsem postupně zpívat. Myslím, že nastartováním druhého dechu bylo cédéčko Podívej, na jehož vzniku jsem se dohodla na šedesátinách Pavla Bobka." Jedna hudební firma prý vydala vaše CD, se kterým jste nesouhlasila? "Vyšlo i jiným interpretům jako Waldovi Matuškovi nebo Hance Zagorové. Bez mého souhlasu vydali trojcédéčko. Koupili si staré nahrávky v ostravském rádiu a z toho je vydali. Bohužel moje smlouva dovolila Intergramu, aby dal za mě svolení k vydání různých věcí. Když jsem smlouvu podepisovala, bohužel jsem si nenajala žádného právníka, aby ji prostudoval. Takže ji sice vydali legálně, ale aniž by mi dali na vědomí, že ji vydávají. Navíc současně s mou novou deskou Všechno nejlepší. Dopálilo mě to. Nicméně už jsme se dohodli, že se to nebude opakovat. Jediný způsob, jak jsem to mohla napadnout, byl skrze fotku, kterou použili. Takových nás bylo víc." Které období svého života byste vrátila? "To je těžké. Člověk musí brát život tak, jak jde. Vše, co jsem udělala, je součástí toho mého života. Kdyby jich měl člověk víc, určitě by zkusil jiné alternativy. Ale změnit život nejde. Možná bych chtěla úplně jinou profesi. Nevím." Jakou dobu byste chtěla prožít? "Chtěla bych zažít New York ve třicátých letech, žít samozřejmě v bohaté rodině." Kterou osobnost byste chtěla poznat? "Možná Ernesta Hemingwaye. Měla jsem jej strašně ráda. Hodně jsem ho četla." Který koncert vám vydělal nejvíc peněz? "Který nejvíc, to nevím, ale řeknu vám, který nejméně. To byl koncert ve Varšavě. Za celý honorář jsem si chtěla koupit boty. Bylo to za minulého režimu. Chtěla jsem si vyměnit české peníze za polské a obrali mě úplně o všechno. Tak to byl koncert doslova za všechny prachy." Ublížil vám nějak komunistický režim? "Ublížil nám všem. A vyvíjeli tlak. Na ostravské agentuře jsme kupříkladu měli povinnou účast na festivalu sovětské písně, který se konal právě v Ostravě. Některým akcím jsem se úspěšně vyhýbala, a jiných jsem se pod nátlakem účastnila. Jsem ráda, že už je to pryč, jen mě mrzí, že se toho převratu nedožil můj tatínek." Jaký hudební styl byste si netroufla zazpívat? "Tak já jsem nezpívala spoustu stylů. Ale myslím, že určitě nemám na vážnou hudbu. Nenechám se jen tak na něco zlomit. Když jsem to několikrát udělala, nebyla jsem spokojená. Dělám to, co se mi líbí, ale taky si za to musím nést následky." Dnes je móda vydávat paměti. Chystáte se na to taky? "Ne. Několik nabídek už jsem dostala, ale nemám chuť. Nebaví mě to a nechci to dělat. Asi by mi musel někdo i pomoci s mou pamětí." Jste dvakrát rozvedená. Šla byste dnes potřetí k oltáři? "Myslím, že ne."