Trojnásobná Zlatá slavice, hvězda divadla Semafor, "paní zpěvačka" Eva Pilarová (64). Příští rok to bude pětačtyřicet let, co vstoupila na vrtkavou půdu šoubyznysu a její pěvecká kariéra začala zrát jako víno. Po boku svého manžela Jana Kolomazníka prožívá už dvacátý rok. Kdo ji zklamal? Jaké pohádky se o ní vyprávějí? Kdo z nové generace zpěváků jí padl do oka? Jste šťastná? "Jsem." Šťastnější než v dobách komunismu? "Jsem velice spokojená. Divím se, že mají lidé tak krátkou paměť. Když budu mluvit jen o své profesi, nemohla jsem ven, nemohla jsem si kupovat v zahraničí desky, podle kterých bych se trochu učila, protože tady to bylo všechno nedostupné. I co se oblékání týkalo, to, co se prodávalo v tuzexu za velké peníze, byl aušus, který na západě nikdo nechtěl. Další hrůzou byla cenzura. Když jsme museli dělat přehrávky vystoupení před lidmi, kteří často ani neměli hudební sluch a přišli se jen zadarmo najíst a napít... Viděla jsem, že vůbec netuší, která bije. Nějaká dáma z národního výboru rozhodovala, jestli budu mít honorář tři nebo čtyři stovky. Byla to pro nás katastrofa." Je pravda, že šoubyznys je jedna velká špína, ve které spí každý s každým? "Znám spoustu lidí z jiných profesí, kde spí každý s každým, akorát to není tak vidět. A tady někdo zazpívá s někým a už se řekne, že to nebylo jen u mikrofonu, ale že šlo o daleko víc. Co jsem si stačila ověřit, drby kolem lidí ze šoubyznysu dělají takové ty myši, které se kolem nich točí. Někdy to jsou bohužel i manažeři. Drby dělají lidé, kteří sami nic neprožili. Chtějí být důležití a prohlašují o vás: "Já ji dobře znám". Přitom je to žena, která venčí psa, řekne vám dobrý den a už vás dobře zná, ví o vás vše včetně toho, že jsem spala s Fidelem Castrem." Jak to s Castrem tedy bylo? Byla jste jeho milenkou? "Proč to někomu vzniklo v mozku, možná z nějakého mindráku? Mnohokrát jsem přemýšlela, jak to mohlo vzniknout. Často jsem jezdila na Kubu, byla to jediná země, kam jsem mohla. I tu mi někteří záviděli. V Havaně je jedna bývalá milionářská čtvrť. Tam byla spousta prázdných domů. Jednou mně tamní ministerstvo kultury, na jehož pozvání jsem tam jezdila, jeden z těch domů chtělo věnovat jako víkendový dům. Samozřejmě jsem to nepřijala. Ale dozvěděli se to na naší ambasádě a z ní to začalo prosakovat, odtamtud ta fáma přišla. Ne že ministerstvo, ale Fidel mi ten dům nabídl! Přitom jsem toho chlapa nikdy neviděla. Když se chystal do Prahy na státní návštěvu, přišel ředitel Pragokoncertu a řekl, že by bylo vhodné, kdybych Castra přivítala na letišti s kytkou. Odmítla jsem. Na nějaké recepci padla věta, že na Kubě jsou známé plzeňské pivo a Pilarová. Tehdy se začalo vyprávět, že se na mě ptal, a co víc, že ho tady u nás v domě honil Husák po schodech, protože nechtěl jít na nějakou oficiální sešlost." Četla jste knihu Ladislava Štaidla, ve které o vás píše jako o jedné ze svých milenek? "Nečetla a ani číst nebudu. Je to ztráta času a ten můj je drahý." Angažovala jste se někdy v politice? "Nikdy jsem nedělala politickou píseň Sokolov a na to spousta lidí zapomíná, že je dělala, a dnes se tváří já nic, já muzikant, a dokonce se hlásí k disentu. Já jsem tam nezpívala ani jednou. Co se týká doby po revoluci, angažovala jsem se tím, že jsem podpořila pana Klause a ODS na dvou mítincích, když jsem zpívala na Staroměstském náměstí. A jestli se dá za politickou angažovanost brát to, že jsem mu nesmírně fandila při volbě prezidenta, pak jsem politicky velmi zaangažovaná." Když se díváte v televizi na své staré filmy, přepadá vás nostalgie? "Kdysi jsem se na totéž ptala Adiny Mandlové, a když mi řekla, že je jí to jedno, moc jsem jí nevěřila. Ta doba mi nechybí, spíš kontroluji, jak jsem tam vypadala, co jsem měla na sobě, jak mě zabírali. Spíš mě přepadá nostalgie, když si uvědomím, kolik lidí, kteří tam hráli se mnou, je již po smrti. Jaké bylo vaše dětství?"Velmi spokojené. Byla jsem jedináček, ale ne rozmazlený. Jezdila jsem ráda do rodiště svého tatínka na Vysočinu. Tu jsem milovala. Jako dítě jsem nikdy nestrádala. Nebyli jsme nikdy chudí, ani moc bohatí. Chodila jsem na klavír, měla jsem i svůj vlastní. Hezky jsme bydleli, ale auto jsme neměli, protože ho nikdo nechtěl řídit. Každý rok jsme jezdili na krásné prázdniny, ať už to bylo k moři, nebo do hor." Když jste hrála v Semaforu, jaký byl Jiří Suchý šéf? "Měli jsme ho rádi, byl fajn. Trošičku jsme začali narážet, když jsme měli větší úspěch než on. Ale dodnes s ním vycházím dobře." Jak vás ovlivnili v životě muži? "Já jsem se moc ovlivnit nenechala. My narození ve znamení Lva jsme spíše takoví diktátoři.Když si pořizuju nové šaty, beru s sebou manžela, který mi říká, jaké se mu líbí. Ale aby mě někdo nutil, to ne. Jen jednou mě ukecali. Ale nebyl to mužský, nýbrž moje známá. Přesvědčila mě, abych si ostříhala vlasy. Lidé mě nepoznávali, přestali mě zdravit. Tak jsem si je nechala narůst a už mi do toho nemohl nikdo mluvit." Dá se s populární osobou udržet dlouhodobý vztah? "Myslím, že to je individuální záležitost. S Honzou nám to vydrželo dvacet let, ale Honza v šoubyznysu také pracoval, takže ví, o čem je řeč. Nejsem si jistá, že bych vydržela s mužem, který by v tom nedělal. Nemohl by mi rozumět, proč nejsem stále doma." Pravidelně prý sledujete hudební pořady. Když se vám v nich někdo zalíbí, kontaktujete ho. "Ráda se na to koukám. Občas mě někdo zaujme. Viděla jsem jednou jistou Markétu Foukalovou. Překvapilo mě, že tak mladou dívku, bylo jí asi sedmnáct, zajímá jazz. Frázovala a swingovala tak nádherným způsobem, že jsem nevycházela z údivu. Vše by bylo bezvadné, Markétka se mnou vystoupila v benefici a na několika dalších koncertech. Poté šla na konzervatoř, kde jí jedna paní profesorka tak zničila hlas, že má po zpívání." Která ze současných pěveckých hvězd vám padla do oka? "Dnes je spousta skvělých zpěváků, ale bohužel i mnoho šmejdu. Na jedné straně vybroušený briliant, na straně druhé ta nejlevnější bižuterie.Když pak uslyšíte zpívat holku, jako je třeba Helena Zeťová, je to fantazie." Co chystáte v budoucnu? "Musím myslet na svůj jubilejní koncert, příští rok něco vymyslíme i k mému výročí pětačtyřiceti let v šoubyznysu. Chci také dokončit své paměti.