Nepřipouští si, že je slavná. Dál žije na sídlišti v Brně, jezdí "šalinou" a vodí dceru do školky. Lidi ale Zuzanu Slavíkovou (38) poznávají. Už dva roky totiž moderuje "drsnou" televizní soutěž Nejslabší! Máte padáka! Na obrazovce je opravdu drsná, strohá, ironická. Jaká je ve skutečnosti? Jak se za ty dva roky změnil její život? Jak vaši slávu snášejí kolegové z divadla? O žádné slávě nevím a kolegové mě snášejí dobře. Nemůžu si stěžovat. Co manžel? Tomáš vystudoval jako já herectví, ale živí se mimo obor. Je pro mě obrovskou oporou. Umí úplně všechno: postará se o děti, o domácnost, vytváří rodinné zázemí, které je pro mě úplně nejdůležitější. Jinak bych svou práci nemohla dělat. Tak to máte skvělé! Prostě jsem si dobře vybrala. Jak si na vaše výlety do Prahy zvykly vaše děti? Do Prahy jezdím jednou za měsíc na tři natáčecí dny. Kuba je v pohodě, Baruška někdy pláče. Ale ona někdy pláče, i když odcházím večer do divadla. Říká mi: Maminko, buď se mnou doma! Děti s sebou do divadla neberete? Opravdu jen minimálně. V divadle je stejně musíte dát rekvizitářce nebo někomu, kdo je tak hodný a pohlídá je. Kuba je hrozné šídlo, to je o strach, že někam zapadne. Pod jevištěm je třicet metrů hloubka. Byla bych asi hodně nervózní. A oni neposedí, že by na mě při zkoušce koukali z hlediště, to by je nebavilo. Jste v Brně spokojená? Jako jestli netoužím po Praze? Ano. Prahu mám ráda, ale nevím, jestli bych si ve svém věku zvykla v ní žít. No, asi bych si zvykla, ale jsem v Brně spokojená. Umíte odpočívat? Ale ano. Odpočívám hlavně u knížky a někdy u televize. Nabírám síly hlavně v létě na chalupě. Takže zahrádkaříte? To ani náhodou! I ovoce trhám jen z donucení. Ale možná k tomu dospěju, až budu starší. Pomohlo vám moderování v televizi profesně? To si nemyslím. Myslím, jestli jste odolnější. Vždyť ta soutěž je pro moderátora docela stresující... Není. Ta soutěž má sice britskou licenci, ale my jsme ji trochu počeštili. Zaskočilo vás něco při natáčení? Tak trochu jsem ztratila iluze o lidech. Češi jsou opravdu hodně kličkaři. Ve štábu mi říkali, že v Anglii se tak nepodráží, jako se podráží u nás. Angličani opravdu vyhazují nejslabšího, kdežto Češi velmi intrikují a často vyhodí toho nejsilnějšího. Někdy mě to samotnou až vytočí, i když to nemůžu dát najevo. Jen výjimečně se sejdou "féroví" lidé a pak skutečně vyhraje ten nejchytřejší. Tyhle díly bývají nejlepší, protože ti lidé jsou v klidu, jsou vtipní, příjemní, uvolnění. Když soutěžící intrikují, což pravidla dovolují, bývají při hře napjatí, stažení, někdy až agresivní. To se pak snažím být hodně ostrá i já. A nevím, jestli se vítěz cítí příjemně, že ho výhra těší. Bylo vám někdy ve studiu trapně? Znám ten pocit, kdy je vám za někoho trapně, ale ve studiu se mi to nestalo. Trapně by mi bylo za někoho blízkého, kdyby udělal něco nepříjemného, ale za soutěžící jsem pocit trapnosti neměla. Spíš jsem na někoho mohla být naštvaná, když se choval blbě. A kdy vás tedy někdo při natáčení pobavil? To mockrát! Oni jsou povětšinou velmi vtipní a příjemní. Pobavili mě mockrát. Sejdete se s nimi v zákulisí? Před soutěží ne a po natáčení můžeme pohovořit, ale i oni obvykle rychle utíkají domů. Mají toho dost. Nehrozila vám někdy po soutěži inzultace? Tak to mě nenapadlo! Ježíšmarjá! Nechci přivolávat malér, ale někdo může být naštvaný, že je vyhozen. Myslím si, že jsem se nikoho nedotkla tak, aby měl chuť mě inzultovat. Na to si opravdu dávám pozor, abych někoho nezaslouženě neurazila. To spíš když jedu v Brně noční tramvají s nějakým opilcem, tak tam bych byla k inzultaci asi blíž. V Brně se snad jezdí šalinou, ne? Tak šalinó, no. Bude "Padák" pokračovat příští rok? Snad. Kdyby ale nepokračoval, chybělo by vám to? Asi ano, jsou to přece jen dva roky života. Ale všechno jednou končí... Halina Pawlowská jezdí z Prahy do Brna natáčet Banánové rybičky, vy zase jezdíte z Brna do Prahy. Mohly byste si to prohodit a odpadlo by to věčné cestování, ne? Tak to by asi opravdu nešlo. Copak Halina, ta by si to dovolit mohla, ale já nemám její humor ani vzdělání v tolika oborech. To bych určitě nezvládla. Stačilo by jednorázově, třeba na Silvestra byste moderovala "Rybičky" a Halina by si dala "Padáka". To by mohla být docela prča. Jenže sebe si v "Rybičkách" neumím představit, ale Halinu v "Padáku" docela dobře. Takže to nenavrhnete? To určitě ne. Ostatně Britové by to ani nedovolili. Přísně svou licenci hlídají. Ale byla by to legrace, ne? No, to nevím. Já nemám tolik historek. Nevím ani, koho bych si vybrala za hosty. Nechte toho, nebo mi to opravdu nabídnou. Blíží se Vánoce. Jaké budou u Slavíků? Doufám, že hezké. Dva dny před Štědrým dnem máme v divadle volno a hrajeme až na svátky. Dárky už mám vymyšlené, ale stačila jsem koupit jen jeden pro děti. Jeden pro dvě děti? Zatím jeden. Nemůžu to říct, co kdyby si to děti přečetly. Ano, hlavně Baruška... Baruška si to nepřečte, ale Kubíček. A ten by jí to řekl. Kuba už teď leze do všech skříní a hledá dárky. Jako jsem to kdysi dělávala i já. Máte nějaké vánoční rituály? Jezdíváme na Štědrý den do vranovského kostela podívat se na dřevěný vyřezávaný betlém. Večer nás čeká kapr, salát a hrachovka. My rybí polévku nejíme, takže dostávám dvě porce pro manžela od tchýně. Co plánujete příští rok? Nic neplánuju. Buď něco přijde, nebo nepřijde. Vždycky to nějak je. Možná je to špatný přístup, ale nikdy si nic dopředu nepředstavuju, aspoň pak nejsem zklamaná, když něco nevyjde. Není dobré se na něco příliš upínat.Věci přicházejí a odcházejí. Odtud se bere vaše pohoda? Snažím se brát život z lepší stránky, a když je zle, dá se to vždycky nějak vyřešit. Co se za ty dva roky vaší slávy změnilo? No, vydělala jsem nějakou korunu. Něco jsme opravili v bytě. Jinak žiju pořád stejně. Máte nějaké přání? Nemám jiná přání než ostatní. Chtěla bych, aby moje rodina byla zdravá, abych měla pořád hezké manželství, to mám. A hezké role? Hezké role mám taky.