Všem dal mat, když před třemi lety veřejně oznámil, že je gay a žije společně s manažerem Janisem Sidovským (35). Křeč ustala a udělalo se jasno. Od té doby s tím Pavel Vítek (41) problém nemá a nevadí to ani jeho fanynkám. Stejně jako před dvaceti lety i dnes patří mezi nejpopulárnější zpěváky a v muzikálech jde z role do role. Proč rád medituje? A jak se jim s Janisem společně žije? Působíte jako sehraná dvojka..." Docela se doplňujeme. Každý z nás v sobě má kus bohémství, ale každý v něčem jiném. U mě je to spíš po stránce umělecké, jinak co se týče domácnosti, jsem praktik. Vzal jsem si na starost, aby ve sklepě byly zásoby pytlů s granulemi pro naše psy, aby nebyla prázdná lednice a byla shrabaná zahrada. Mým "oborem"je i štípání dříví, ale je to také proto, že pracovní rytmus mám trochu volnější. Období romantického chaosu jsem si užil už dost za studií, teď už je život o něčem jiném. Ženské práce ale neumí nikdo z nás." Myslíte třeba pletení? "Myslím úklid, praní a hlavně žehlení. Na to máme už léta hospodyni. Naopak mi nevadí třeba údržbářské práce. Zrovna nedávno jsem zjistil, že někdo zfušoval výstup z kamen do komína. Tak jsem to zatmelil a přetřel barvou. Na tom nic není a kolem domu je vždycky plno práce." Výborně se s Janisem doplňujete i pracovně, vždyť každý, byť jinak, se nyní podílíte na muzikálech Rebelové i Bídníci a obě díla slaví velký úspěch. "Po dvou letech "flákání" to pro mě byla výzva a jsem hrozně rád, že jsem to, co umím, obhájil." Co jste tedy dělal poslední dva roky? "Odskočil jsem si k činohře. Začalo to černou komedií Vražda sexem po boku Jitky Asterové, Kateřiny Macháčkové a dalších. Hrajeme to pořád a má to úspěch stejně jako představení Postel pro hosty aneb Můj dům, můj hrad, které jsme nastudovali se spolkem Háta, tj. Luckou Zedníčkovou, Adélou Gondíkovou, Veronikou Jeníkovou atd. Výborně se mi při tom pročistila hlava a detoxikoval jsem se od šoubyznysu, což jsem už asi potřeboval. Říkám to tak, jak to je: je to svět plný neupřímnosti a intrik, protože ten "rybník" je strašně malý, ale plavat v něm chtějí všichni. Jednoho dne jsem přišel na to, že chci dělat něco smysluplnějšího než se natřásat před televizními kamerami a zpívat na playback. Díky divadlu jsem na šoubyznys získal i určitý nadhled." Role studenta Mária v Bídnících prý byla vaše vysněná... "Před jednácti lety mě minula, ale asi mi tenkrát nebyla souzena. Teď to vyšlo a jsem hrozně rád, že jsem prošel sítem londýnské supervize, která všechny alternace schvalovala. Ke každému si napsali připomínky a pak buď zvedli palec nahoru, nebo ho obrátili k zemi. Zkoušení ale znamenalo být od června až do září téměř každý den v divadle od rána do večera a přiznám se, že jsem tak trochu "lítal s jazykem na vestě". Činohra vás předtím uživila? "V podstatě jo. Pobírám i autorské tantiémy za písně, které jsem složil a hrají se, a také jsem vystupoval na koncertech kolegů. K životu mi stačí málo, přepych v žádném případě mít nemusím. Peníze pro mě nejsou cíl, ale prostředek. Myslím, že úplně nejhorší ze všeho je, když se člověk stane obětí svých neukojených a neukojitelných ambicí v jakémkoliv směru. Samozřejmě, že i já mám rád například silná auta, musím se starat o dům, psy a baví mě cestovat, ale ze svého životního standardu jsem kupodivu nemusel slevit ani v těch nejchudších dobách. Na období, kdy jsem se na počátku 90. let díval z okna na auto před domem, protože jsem neměl na benzín, si ale pamatuju velmi dobře. V té době jsem odešel od GBS a kariéra byla v háji. Neměl jsem nic, akorát jméno, ale z toho se nenajíte." Takže umíte vyjít s málem? "Jedna z mála věcí, za které utrácím, jsou časopisy o autech. To je moje vášeň a velký koníček. Kdybych nebyl kumštýř, věnoval bych se automobilovému designu. Znám všechny typy aut i motorů a celé dětství jsem si maloval autíčka. Matematika a fyzika mi ale bohužel nešly. Jsem však přesvědčený, že bych v tom byl úspěšný. Svět rychlých kol prostě miluju a jedním z mých zatím nesplněných snů je zajet si rallye." Váš partner má stejné touhy? "V tom jsme jiní. Na rozdíl ode mně jezdí mnohem opatrněji. Já také jezdím bezpečně, ale pravda je, že občas dostanu pokutu za překročenou rychlost. Janise nejvíc naštvu tím, když mu chci v zimě ukázat, jak umím smyk s džípem, který má náhon na všechna čtyři. U nás na Karlštejnsku, kde se bouří řeka, padají skály atd., je džíp potřeba, a tak máme každý svůj." Zkoušíte i meditovat. Jak? "Člověk přitom nemusí sedět se zkříženýma nohama. S jógou teprve začínám, ale jde to i bez ní. Meditace je vlastně jakákoliv chvíle, kdy je člověk jen sám se sebou a s tím Nejvyšším. Úžasné pocity zažívám třeba v přírodě. Na Karlštejně je údajně "pruh posvěcené země", protože i hrad byl postavený na základě astrologických propočtů. A já cítím, a věřte mi, že to není autosugesce, když jdu třeba těmi hvozdy na procházku se psy, jak se uvnitř mě cosi otvírá. Přitom se mi ve chvíli objasní věci, které potřebuji vyřešit, a cítím příval energie. Hrozně rád mám i stavy mezi spánkem a bděním někdy nad ránem, kdy problémy dokážu vyřešit také během pár vteřin. Boužel to trvá právě jen těch pár okamžiků, než mě to z toho moře definitivně vyplaví na písčinu." Je vidět, že jste citlivý. Není vám někdy líto, že nemáte děti? "To víte, že o tom někdy přemýšlím a uvědomuji si, že v této fázi po mně nezůstane nic než pár nahrávek v hudebních vydavatelstvích a snímky v televizi. Ale co vy víte? Kde je psáno, že to musí být moje vlastní dítě? Může to být někdo, komu budu pomáhat třeba úplně nějak jinak." Myslím, že jste udělali výborně, když jste se svým partneren zveřejnili to, o čem si předtím vaše okolí jen šuškalo. "Už nás nebavilo poslouchat nekonečné dvojsmyslné narážky. Teď je rybník čistý a na naší straně už žádný problém není. Když s tím má problém někdo jiný, je to jeho věc. Dostali jsme stovky, možná tisíce ohlasů, kdy nám své sympatie poté vyjádřili muži i ženy všech orientací, což bylo úžasné. Když jsem v supermarketu nebo v bance, všude se ke mně lidé chovají velmi slušně a hezky. Možná to je i tím, že se tak snažím chovat i já. "Vlny" jsem nikdy na nikoho nedělal a věřím, že to, co člověk vysílá do okolí, se mu také vrátí."