Ona, křehká blondýnka, spontánní a důvěřivá. On, vysoký, urostlý s názory jasně utříbenými. Manželé Poulíčkovi. Martina (24) se živí modelingem, Pavel (29) je nejoblíbenějším sportovním komentátorem. Jak jim to klape rok po svatbě? Jaké si dávají dárky? V čem se doplňují a v čem rozcházejí? Svěřili se Nedělnímu Blesku! V čem se tedy doplňujete? Pavel: Řekl bych, že ve všem. Snad se mnou Martina bude souhlasit. Moje žena je třeba hodně společenská a důvěřivá. Když jí někdo něco slíbí nebo nabídne, řekne fajn, ale o podrobnosti se už na rozdíl ode mě tolik nezajímá. V tom se pak doplňujeme. Martina: To je pravda. Detaily nezjišťuju a Pavel z toho šílí. Když to ale nevyjde, je to pak šok, to přiznávám. Pavel: Mám rád věci, které jsou dotažené do puntíku a nejvíc mě dokáže rozčílit, když lidé "mlží", neřeknou nic konkrétně, slibují hory doly a chtějí mě ukonejšit tvrzením, že všechno "bude v pořádku". Na to jsem háklivý. Neříkají to proto, že jsou optimisté, ale proto, že jsou to flinkové. Pak se jich ptám, proč není zařízené tohle a proč se stalo toto atd. Za deset let práce v médiích jsem při jednání s neznámými lidmi spíš pesimista. Vnitřně se těším, že budu příjemně překvapen, ale to se nestává často. Asi to souvisí i s tím, že mám rád pořádek a věci na svém místě. Martina má ale výhodu, že nejvíc spolupracuje s lidmi, které zná. Martina: Je to vidět i na tom, jak se oba chováme ve společnosti... Pavel: To je také pravda. Martina se umí líp zabavit a lépe komunikuje a to určitě souvisí s tím, že lidem víc věří. Mně trvá dlouho, než se s někým seznámím a navážu s ním kontakt, ale pak už toho člověka chci jakoby celého a chci o něm vědět všechno. V jakém znamení jste se narodili? Pavel: Jsem zrozenec Vah, Martina je Štír. Myslím, že by to dohromady mělo být v pořádku... Martina: Možná to není úplně ideální kombinace, ale také si to neodporuje. Váhy jsou povahově klidné a to u Pavla souhlasí. Do ničeho se nehrnou, protože jsou "váhavé". Pavel: To ano, to je můj celoživotní problém, ale nemyslím, že by se tomu, co je člověk za znamení, měl přikládat velký význam. Martina: Čím víc bych o tom věděla, tím víc bych tomu věřila, a to nechci. Z toho důvodu bych také nikdy nešla ke kartářce. To, co by mi řekla, bych neustále řešila a ptala se, proč, co, jak a kdy. V tisku si horoskop přečtu ráda, ale jen když je pozitivní. Pavel: Já to ale docela prostudovaný mám... Martina: Jo? To ani nevím! Pavel: Trošku jsem to zkoumal a zaujal mě i čínský horoskop, podle kterého jsem tygr. S váhami to jde kupodivu dobře dohromady. I když by se zdálo, že Tygr bude agresivní, není to tak. Než se pustí za kořistí, vždy si to pořádně zváží. Musí stát opravdu za to, aby se mu kvůli ní vyplatilo vybíhat ze stínu. V létě jste měli první výročí sňatku. Jak jste to oslavili? Pavel: Byli jsme v japonské restauraci, protože Martině rybí speciality, jako například suši, moc chutnají. Také jsem tomu už přišel na chuť. A jakým dárkem si navzájem uděláte největší radost? Martina: Na to má Pavel úžasný fígl. Chodí se mnou po obchodech a ptá se, co by se mi líbilo. A pak mě tím příjemně "překvapí". Pavel: Vím, že ženě udělá největší radost něco na sebe, tak se snažím. Šperky své ženě nekupujete? Pavel: Připadají mi studené. Martina: Ani bych je neužila. Nosím náušnice, občas náramek a to je všechno. Co si nejraději doma vaříte? Martina: Příliš velkou škálu jídel nezvládám, ale vaříme to, co chutná, a v tom se naštěstí shodneme. Pavel: Nejsem žádný rozmazlený gurmán, ale chutná mi třeba italská a mexická kuchyně. Jediné jídlo, které nemusím, je segedínský guláš. Když jsem byl sám, občas jsem si z nouze uvařil, ale rozhodně nejsem typ, co si vezme zástěru a stráví v kuchyni celé dopoledne. Kdyby to bylo na mě, asi bych rodinu moc nenasytil. Martina: Hodně vaříme těstoviny i omáčky. Žádnou dietu nedržím. Nemáte ani problémy s tchyněmi? Pavel: Je to možná s podivem, ale naopak! K rodičům mé ženy jezdím do Brna moc rád. Vždycky tam je plno dobrého jídla a příjemná, srdečná atmosféra. Martina: A k rodičům Pavla, kteří jsou v Praze, chodíme také rádi. Trávíme u nich celé večery a těšíme se na to. Pavel: Nikdy dřív jsem k rodičům tak často jako teď nechodil. Máte tedy vůbec nějaké problémy? Nebo je všechno opravdu tak růžové? Martina: Každý den řešíme běžné všední starosti a samozřejmě máme i odlišné názory. Já to zpravidla řeším výbušněji než Pavel. Ten bývá potichu a to mě rozčiluje ještě víc, ale už ví, jak na mě. Šílím tak dlouho, až mě to prostě přejde. Pavel: Připadá mi zbytečné hádat se kvůli maličkostem, takže je radši neřeším. Počkám si a za chviličku je po všem. Asi se výborně doplňujete i ve sportu... Pavel: V tom mám také velké štěstí, protože spolu hrajeme badminton, squash i tenis a Martina hraje dobře. Jediné, co jsme spolu ještě nezkusili, je lyžování. To přijde na řadu letos v zimě. Martina: Snad se mnou můj muž bude mít trpělivost, protože naposledy jsem lyžovala v prváku na gymplu. I když jsem kopce sjížděla "pluhem", vyhodila jsem si koleno. Pavel si ale přesto z nepochopitelných důvodů myslí, že lyžovat umím. Pavel: Má žena totiž o všem, co ještě neukázala, že ovládá, říká, že neumí, takže z toho takový strach nemám. V zimě vyrazíme do Alp. A kam rádi jezdíte v létě? Vybíráte dovolenou společně? Martina: Na to je odborník můj manžel. Lokalitu vybírá on a dělá to dobře. Ještě nevybral místo, kde by se mi nelíbilo. Pavel: Mám rád zeměpis a už jsem toho procestoval docela dost. Láká mě jet někam hodně daleko na vlastní pěst. Vydat se třeba do Jižní Ameriky jen s batohem na zádech a s Martinou. Takový dobrodruh, že bych spal třeba v lese, ale zase nejsem. Martina: Já mám naopak ráda, když předem vím, kde budu bydlet a co budu jíst, ale s Pavlem bych se nebála. Věřím mu. Pavel: Teď už plánujeme ale i letní dovolenou. Chceme využít úplně nové nabídky, s níž teď cestovní kanceláře přicházejí, a to je first minute. Princip je stejný jako u last minute, ale tady je to obráceně. Zájezd pořídíte za cenu letenky, ale musíte si ho koupit hodně dopředu. Cestuju rád, a kdyby to šlo, strávil bych na cestách hodně času.