Denně čte bibli, pravidelně chodí do kostela. Před dvěma roky se tajně nechal pokřtít, je členem pravoslavné církve. A teď dokonce přemýšlí o studiu na teologické fakultě! Bude tedy jednou z hokejového multimilionáře Jaromíra Jágra (31) kněz?! "Strašně rád bych teologii zkusil," přiznal Blesku slavný hokejista. "Jenže si nejsem jistý, jestli bych to stihnul časově. Zda bych během léta zvládl všechny zkoušky. Ale za rok má bejt v NHL stávka a je možný, že nebudu hrát hokej celou jednu sezónu. Pak by to možná šlo..." Mimozemské civilizace, nevysvětlitelné jevy, síla ducha, parapsychologie - to ho zajímá už dlouho. Teď je ale stále silnější jeho víra v Boha. "Já nejsem žádnej fanatik víry. Jen prostě věřím v nějakou vyšší sílu, co všechno řídí. Jsme jako loutky, který jen dostávají odměnu za to dobrý, co udělají, a trest za to špatný. Prostě věřím, že to, co dělám, nedělám já, ale dělá to někdo za mě." Proč ale skončil u pravoslaví, které je rozšířené hlavně v Rusku? "Zkrátka jsem v tu dobu potkal lidi, s nimiž mně bylo dobře, a vycítil, že je to pro mě to pravý." Že by byl ale Jágr úplný světec, to ne. "Ale uvědomuju si, kdy jsem se zachoval dobře a kdy ne. A to pak mám výčitky svědomí. Nepřejdu to jen tak." Přemýšlí o sobě, o svém životě. I o vztahu s modelkou Andreou Verešovou (23), s níž je už tři roky. Někteří lidé okolo říkají, že ta láska pomalu odumírá. Že mají krizi. "Co je to krize?" krčí rameny Jágr. "Jasně že když seš s holkou první měsíc, je to obrovská láska, slepá zamilovanost. Po třech letech musíš ale v tom vztahu hledat trochu jiný hodnoty." Pak svraští čelo. "Možná by bylo nejlepší, kdybych řekl: Jo, rozešli jsme se! Aby byl klid. Protože lidi mají radost, když je někdo v problémech." V té chvíli se mu tvář roztáhne do úsměvu: "Aspoň pro něco jsou tedy ty řeči dobrý. Úplně to vidím, jak nějaká máma říká tomu svýmu: Vidíš, taťko, my se taky hádáme, ale pořád jsme spolu." Proč tedy ale Jágr a Verešová chodí na společenské akce každý sám? Proč ji on nedoprovází na večírky? A ona s ním teď není na soustředění Jágr Teamu v Prostějově? "A co by tady dělala? Ráno vstanu a celej den trénuju," krčí rameny Jágr. "A na druhý straně - co já bych dělal na módní přehlídce nebo diskotéce? Nemůžu být někde do dvou do rána, když musím ráno trénovat. Ona tam chodit musí, je to její práce. A taky je to proti mně mladá holka, tak ať se baví. A navíc tam ani nikoho neznám, to jsou její známí. Byl bych tam jako vořech." Přesto - nežárlí někdy? Na takových večírcích se můžou stát různé věci. "Ne, já jí věřím," říká Jágr. "Nic jí nezakazuju a nedělám žárlivý scény, protože to je vždy začátek konce. Když chce holka něco za tvými zády udělat, tak to stejně udělá. Přece ji nepůjdu ve tři ráno stopovat, jestli náhodou z večírku s někým neodešla." Jágr věří na osud. A tvrdí, že všechno se člověku dvakrát vrátí. "V dobrým i zlým. Za všechno se prostě musí v životě platit." K tomuhle poznání dospěl léty. "Co mě uspokojuje, u toho zůstávám. Nehledám něco lepšího. Protože vím, že to nový by mohlo bejt i horší."