Muzikant Ivo Pešák, »spoluzakladatel« Banjo Bandu Ivana Mládka, začínal jako chatař na okraji Prahy. Chatu měl původně pronajatou od kamaráda z kapely. Časem od něj koupil zmíněný objekt i pozemek, na kterém stál. A pak přišla hudebníkova manželka na převratnou myšlenku. Proč stále dojíždět na chatu a zase zpátky do města?" zauvažovala paní Milada. Proč z chatky nezbudovat přímo rodinnou základnu? Iva tenhle nápad zpočátku moc nenadchl. V pražských Nuslích, kde původně bydleli, se cítil docela spokojený. Nechtělo se mu opustit zalidněné centrum města. "Jsem rodák z poklidné Jaroměře, ale měl jsem ten pražský brajgl docela rád," konstatuje. Ačkoliv donedávna se mu ještě stýskalo třeba i po zvonění tramvají, už si zvykl a teď si nestěžuje. "Byt v Praze jsme prodali a získali finanční základ. Vzali jsme si státní půjčku, půjčili nám i kamarádi, zkrátka nějak jsme částku na přestavbu chaty na rodinný domek dali dohromady," říká Ivo Pešák. "Bydlíme tu dva a půl roku a nápad mé ženy začínám náležitě doceňovat." Ivo si nemůže vynachválit klid, který mu nové bydlení poskytuje pro jeho malířské kreace v ateliéru umístěném v podkroví domu. "Blbnu si se štětcem a pouštím si při tom muziku podle své libosti. Ideální je i to, že když si umanu třeba o půlnoci vzít saxofon a něco si na něm zahulákat, nikdo mě neokřikuje, zoufale na mne neklepe a nezvoní," říká a doslova si libuje: "Domovní řád zkrátka máme svůj vlastní!" Paní Milada zase oceňuje spojení domu s přírodou: "Bydlíme kousek od lesa. Když se někdy ráno probudíte a kouknete se z okna, srnky stojí za plotem. Co víc si přát? A taky tu můžu dělat na zahrádce." Pešákovi se v domě na samém okraji města necítí ani nijak opuštění. Často zvou k sobě na návštěvu přátele. To je tu pak kolektivně veselo. "Každý si myslí, že sem přijede v poledne a večer se odporoučí. Většinou ale odjíždějí tak po dvou, třech dnech," říká muzikant-bývalý chatař s nadsázkou. "Ten náš venkov na lidi z centra Prahy opravdu zapůsobí."