Manželka Dalibora Jandy (50) Jiřina (45) našla dopis, ve kterém se loučí se svými rodiči i s životem jejich syn Dalibor (†21)! Ten skočil v polovině ledna z Nuselského mostu. "Milá mámo, už jsem nemohl. Zahrajte mi na pohřbu DM (Depeche Mode - poznámka redakce). Byla jsi to nejlepší, co jsem v životě poznal. Mám vás rád. Za všechno si můžu sám. Už na tomhle světě nechci žít," napsal Dalibor junior na cár papíru, na jehož rubu jsou telefonní čísla jeho kamarádů z vojny. Další text dopisu je už ale nečitelný. A dopis je dokonce nedopsaný... "Ten dopis je zřejmě taková první myšlenka na smrt, která mu bleskla hlavou. Musel ho napsat už před delší dobou, asi před Vánocemi," míní Jiřina Jandová. "Dalibor na tomhle světě už nechtěl s nikým žít. Byl to hrozně citlivý kluk a vadilo mu hodně věcí, s nimiž se nedokázal srovnat," vzpomíná na svého syna Jiřina Jandová. "Připadá mi, že o smrti mnohokrát přemýšlel. Ten dopis nemá žádnou pointu a pochopil jsem z něj, že už ho život nebaví a všechno jej štve. Celý svět je špatný, a proto musí skončit," říká Janda o smyslu dopisu, který našla jeho žena při úklidu Daliborova pokoje a jeho věcí. "Třeba ho někdo podrazil a v poslední době také dost pil," připouští Dalibor Janda. "V krvi mu snad zjistili 1,8 promile. Při pitvě ale nenašli žádné drogy, a jestli v sobě měl nějaký »povzbuzovák« ve chvíli, kdy to udělal, se můžeme jenom domnívat," míní Janda. "Dalibor neustále hledal a měl pocit, že je všechno zbytečné. Jak v zaměstnání, tak v mezilidských vztazích. Vím, že se spoustou věcí nesouhlasil. Nic ho nezajímalo, nechtěl se do ničeho pouštět a pořád říkal, že je to beznadějné, zbytečné a že se nemá proč o něco snažit. Vlastně ani nevím, s kým se stýkal. Měl podnájem na Žižkově, a přestože měl v našem domě svůj pokoj, chodil k nám jen o víkendech na návštěvu. Byl hrozně citlivý a všechno si zbytečně moc bral. Měl pocit, že jde hlavou proti zdi a že nic nezmůže," ohlíží se Jiřina Jandová. "Neustále prohlašoval, že ho štve celý svět. Neměl žádné záliby, koníčky, nic ho nebavilo a v podstatě úplně ztratil smysl života. Přitom byl zručný a dobrý kuchař a číšník. Holky na něj letěly, ale on se hádal se svou láskou, a když se na něj vykašlala, nepřenesl to přes srdce. Zkrátka nedokázal zvládnout jakoukoliv hloupost," míní nešťastný otec Janda. "Snažím se hledat chybu sám u sebe, přemýšlím, co jsem udělal špatně a co jsem měl udělat jinak. Každý jsme mohli něco udělat jinak, ale nikdy by nás nenapadlo, že se může stát taková tragédie. Vždycky jsem byl hrdý na to, že mám syna...," končí své vyprávění se slzami v očích Dalibor Janda.