Lucie Bílá (35) vystřídala za poslední čtyři roky pět automobilů, řidičský průkaz jí přesto nikdy v životě neříkal »pane«. "Auto je věc, které totálně nerozumím, ale mám k ní velký respekt. Od malička beru auto jako něco úžasně vzrušujícího. Na to, abych ho řídila, ale nemám," svěřila nám Lucie. V dopravním prostředku na čtyřech kolech přesto tráví v průměru pět hodin denně. "Mám skvělého řidiče," říká. Tím je už tři a půl roku její road manager Jiří Kouble: "Lucka sedí vždycky vedle mne a je vynikajícím aktivním spolujezdcem." Důvodem, proč je Lucie neřidička, není strach. "Víc se bojím lidské hlouposti než aut," říká a vzápětí dodává: "Nebezpečná nejsou auta, ale jejich řidiči." Volant prý nebude brát z ruky ani Filípkovi: "Když bude můj syn používat hlavu, tak ať si řídí třeba atomovou ponorku." "Autoškola mě minula jako Beatles. V době minulé mne lákaly jiné priority: muzika, lidi, příroda. A teď? Na řízení jsem příliš roztěkaná a nesoustředěná," přiznává zpěvačka. Před necelými dvěma lety se o řidičský průkaz přece jen pokoušela a do autoškoly, která patří Koubleho tatínkovi, se přihlásila. "Lucku jsem za žákyni dostal já. Absolvovala trenažér a jednu hodinu na cvičišti," vypráví Lucčin road manager Jiří Kouble a dodává, že do provozu zpěvačku za volantem opravdu nepustil. "Víte,byla by dobrá řidička, ale jsou věci, které považuje za nedůležité, technicky by to zvládla a v praxi určitě taky. V hlavě se jí honí stovky jiných myšlenek, řeší několik věcí najednou a nemá čas zabývat se tím, kde má zaparkovat, že má vlastně kroutit volantem a ještě k tomu sledovat provoz a nějaká pravidla. Myslím ale, že si autoškolu určitě někdy udělá. Musí ovšem přijít ten správný důvod, ta správná doba," vysvětluje Kouble, který pro Lucii vždycky někam přijede a potom ji zase v pořádku někam doveze. "O auto se nemusí Lucka starat ani v nejmenším." Jako spolujezdec se prý zpěvačka vedle Koubleho naučila relaxovat, učit se texty, číst a dokonce i spát. "Denně najezdíme spoustu kilometrů, a tak je auto zároveň i mojí kanceláří. Vyřizuju v něm veškeré telefony a nenarušuju si tím alespoň tak klid doma nebo v práci. Jinak je ale podle mne závislost na telefonu nebo autě zlozvyk. Nechci, aby technika řídila mě. Jestli mne chce někdo najít, musí mít trpělivost. A jestli mě chce někdo vidět, může si pro mne přijet. Být každému na dosah, být prostě dostupná, to opravdu není nic, po čem toužím," tvrdí zpěvačka, které některé věci v životě prostě nechybí. Řidičák je pro Lucii Bílou něco podobného jako noty. Ty jí, přestože je profesionální zpěvačka, také nechybí: "Řidičák nebo noty jsou asi fajn, ale až je budu potřebovat, budu se jim věnovat naplno. Tak jako ostatním věcem." Nemít řidičák tedy Lucie rozhodně nepovažuje za handicap: "Lidi se bojí připustit, že něco neumí. Není ale důvod, hrát si na dokonalost. Handicapem je spíš nebýt k sobě upřímný. Neumět si přiznat, že něco UMÍM. Něco se učím, ale na něco prostě nemám. Jen tak se člověk může cítit svobodný sám v sobě." Momentálně se Lucie Bílá vozí už v druhém Mercedesu Benz »C«. Ten první byl stříbrný, teď má »medvěda« tmavěmodrého. "Neměnila bych," říká zpěvačka. Jednou se Lucie zeptal kamarád, který sbírá stará auta: »Jaké máš auto?« Zpěvačka odpověděla: »Teď stříbrný.« "Nevím, jestli si myslel, že jsem byla dlouho na sluníčku, ale já opravdu vnímám auta spíš podle jejich zvuku a barvy než značky," směje se Lucie.