Ve filmu nikdy moc netočil. Z televize se vytratil už před revolucí, protože odmítl pár věcí a ze stálého divadelního angažmá odešel. Hodně si zavinil sám. Poslední krizi si dokonce vyvolal záměrně. Marcel Vašinka (48), herec s výjimečným talentem, hazarduje se svou pověstí. Proč to dělá? Jaký je jeho soukromý život? * V této sezóně máte jen jednu divadelní roli. Není to málo? Není. Je to krásná velká role, takže jsem spokojený. Teď připravujeme nový divadelní projekt s Naďou Konvalinkovou. Na to se moc těším. * Nelitujete, že jste v roce 1994 odešel ze stálého angažmá pražského Divadla ABC? Vůbec ne. Tehdy jsem zase zažil druhý extrém: musel jsem hrát všechno od traktoristy Péti až po Cida. Kdo se v tom měl vyznat? Taky jsem tam byl už šestnáct let. * Jenže vy jste se potom několik let neobjevil na jevišti a teď to také není žádná sláva... Tak, to potká každého. Navíc divadlo tenkrát vedli nekvalifikovaní lidé a s nimi jsem pracovat nechtěl. Také jsem si chtěl od divadla odpočinout. * Co se stalo? Dostal jsem se do osobních problémů a musel jsem je řešit. Odstěhoval jsem se proto z centra Prahy na venkov do domu s velkou zahradou. Postavili jsme si ho s partnerem. Potřeboval jsem čas na rozmyšlenou. Také jsem prodělal nějaké operace, brali mi nádor na ledvině, ale naštěstí byl nezhoubný. Nicméně k dobré psychice mi to nepřidalo. * Nebyl v tom také alkohol? Ale! Alkohol není problém, to už je jen důsledek. Nechci o tom mluvit. * Měl jste problémy i v divadle? Jako profesionál musím umět problémům čelit. U mě šlo spíš o to, že jsem najednou měl všeho dost a chtěl jsem začít z čistého papíru zase někde jinde. * Rozešel jste se svým partnerem? Ne, odstěhoval se se mnou na venkov a dál spolu žijeme. Už jednadvacet let. Mirek byl jediný člověk, který při mně stál. Nenechal mě v tom na rozdíl od mnoha bývalých kamarádů. * Ztratil jste jich hodně? Většinu. Byli to lidé, od kterých jsem čekal kamarádskou pomoc, a ejhle! Někdy si říkám, že jsem si tu krizi sám záměrně vyvolal. Život pro mě totiž začal být trochu nuda. Všechno bylo, všechno šlo a já potřebuju stále nějaké nové impulsy. Tehdy se všechno dostalo do zajetých kolejí, do stereotypu. * I váš partnerský vztah? Taky jsem zvažoval, jestli mám hledat někoho nového, jestli už spolu nejsme tak dlouho, že se navzájem brzdíme. Ale pak mi došlo, že si člověk má vážit hodnot, které vytvořil a které má. Mirka jsem neztratil, ale mnoho takzvaných kamarádů ano. Někdy jsem měl pocit, že mi to i přejí. * Jak vám pomohl partner? Žili jsme asi dva měsíce každý sám a to odloučení nám pomohlo. Zjistili jsme, že se potřebujeme, že jsme na sobě až závislí. A zjistili jsme víc věcí, ale nebudu o tom mluvit. Našli jsme k sobě znovu cestu a náš vztah se utužil. Je to také hodně o důvěře. Někdo za sebou všechno zamete a jde do nového. Já takovou představu měl nejprve také, ale ono to nešlo, alespoň v mém životě ne. * Nebojíte se, že vám ty výpadky ublíží? Že budete za herce se špatnou pověstí? Špatnou pověst dělají herci jen špatně zahrané role. Pak už jde jen o zákulisní drby, na které se mnozí těší, ale většina z toho není pravda. Když jsem potřeboval znovu nahodit motor, byl jsem sám. Nejsem ten typ, co vytáčí telefony a nabízí se. Nabídky ale nakonec přišly samy. Proč by nepřišly! Tu krizi jsem si vyvolal záměrně, věděl jsem, do čeho jdu a měl jsem nad ní nadhled. Je to taková hra se životem, musí se opatrně. Ale je to kaskadéřina, která stojí za to. * Vyskočil jste z vlaku, ale už jste také nemusel naskočit. To nemusel. Jenže já mám ve svém povolání určité postavení a zázemí. Tak jsem vlastně přinutil ten vlak, aby zastavil. A nemusel jsem dlouho čekat. Je to i otázka štěstí a náhod. * Jak dlouho jste čekal? Necelý půlrok. * A jak jste si to volno užíval? Byl jsem například v létě se svou kamarádkou Fialkou na Slovensku a pomáhal jsem Romům. Fialka se věnuje charitativním aktivitám, a tak jsem ji doprovázel. Byly to moje jedny z nejkrásnějších prázdnin. Navíc to bylo už v době, kdy jsem chtěl začít něco užitečného dělat. Tak proč ne právě mezi Romy! * Nebylo jednodušší vyhledat psychologa? Mám kamaráda psychologa, se kterým všechno můžu probírat, ale to nic nevyřeší. Pomoci si můžete jen sami. A máte kliku, když je u vás nějaký blízký přítel. Žádné léky na světě, žádný psychiatr, žádný psycholog nic nezmění. Můžou vám jen naznačit cestu, ale příčinu musíte odstranit sami, aby se ty krize neopakovaly. To může člověk jen sám. Vím to! * Jak se cítíte teď? Vrátil jsem se z dovolené na Kanárských ostrovech, kde jsme byli s Mirkem dva týdny. Jezdili jsme na kole, plavali jsme, opalovali se. Cítím se skvěle a těším se na práci. * Jaké máte vzdělání? Chodil jsem na státní konzervatoř, obor herectví a po dvou letech jsem udělal zkoušky na DAMU s tím, že si dodělám maturitu. Byl jsem označen jako student s výjimečným talentem. Uvítal jsem to hlavně proto, že mi to oddálilo vojnu. * Kdo měl ještě kromě vás výjimečný talent? Simona Stašová, Jana Paulová, Michal Hejný, ale ten emigroval a už nežije. Bylo nás ještě víc... * Samé komediální typy... Ano, komedie mám rád. Polib tetičku hraju s Milenou Steinmasslovou, Prolhanou Ketty jsem dělal s Mahulenou Bočanovou, teď se dáme dohromady s Naďou Konvalinkovou. * Umíte legraci vymýšlet? To nevím, ale rád se směju a mám rád veselou společnost. Ale taky jsem rád sám se svými blízkými a jsem šťastný, že mám klid. Raduji se, že nemusím denně do zkoušek, každý večer hrát. Rád cestuju, a když mám souvisle deset dnů volno, sednu do auta a vyrazím k moři. * Co vaše další plány? Chtěl bych si zahrát v divadle hezkou roli, čeká mě asi i natáčení druhého dílu Kameňáku, možná už v létě, a grunt mám v dagingu, kde nejen mluvím, ale také upravuji dialogy pro kolegy. A jsou docela spokojeni. Chystá se také pokračování seriálu Tak jde čas. Vím, že už ze mě nebude slavný herec v Hollywoodu. Důležité ale je, abych svou práci dělal dobře, dostával nabídky a mohl si užívat života. To je docela dost. Marcel Vašinka, narozen 2. 10. 1954 v Pardubicích, absolvent DAMU, byl 16 let v pražském Divadle ABC, od roku 1994 na volné noze. Živí se hlavně dabingem (Richard Gere), teď dotočil se Zdeňkem Troškou film Kameňák a hraje v divadelní komedii Polib tetičku. Žije s režisérem Miroslavem Walterem. Koníčky - cyklistika, squash, procházky se psem, cestování.