7°C
Ve strohém veřejném prohlášení rodina Lucie a Parsifala uvedla, že k Mileně Dvorské necítí zášť, i když je trápila. Zároveň ovšem dodali, že jí nikdy neodpustí. "Odpustit se dá jen tomu, kdo o to stojí a kdo o to požádá. Ona nám ublížila, ale nesnažila se nás kontaktovat s tím, že jí je líto, co nám za posledních dvacet let provedla. K rozhřešení tedy opravdu ani teď nedochází," popsala Lucie Dvorská v deníku Aha! svůj komplikovaný vztah, který s matkou měla.
V belgickém městě Ostende žije dcera Mileny Dvorské Lucie s Parsifalem a osmi dětmi, které jejich babička nikdy neuvidí.
ČTĚTE TAKÉ:
Parsifal: Trápila nás, ale zášť necítila
Milena Dvorská: Utrápila se k smrti...
Dvorská: Svá vnoučata už nikdy neuvidí
Dcera Mileny Dvorské Lucie se nechala slyšet, že žádný smutek necítí. "Byla to stará dáma a neměla nejlepší životosprávu, takže se to dalo čekat. Od patnácti let kouřila. To se na jejím stavu také podepsalo," řekla Lucie.
"Upřímně řečeno, smutek necítím. Vlastně tam je, ale celých těch dvacet let kvůli tomu, jak se k nám Milena zachovala. Na tom se nic nemění ani její smrtí. Kvůli ní ten smutek není ani větší, ani menší," dodala Lucie.
Zdá se, že její smrt sektářskou rodinu příliš nezasáhla. Podle Lucie smrt své babičky vnímají její vnoučata, Luciiny děti, jako kdyby zemřel jakýkoli cizí človek. "Pro ně to byla úplně cizí paní. Do Prahy se opravdu nechystáme," řekla Lucie Aha!
Muž, který Milenu Dvorskou podle jejích slov připravil o velkou část rodiny, vzkázal do Čech pouze krátké prohlášení, které přinášíme v plném znění: „Já a moje žena vám vzkazujeme, že tohle všecko jsou věci, které se těžko vysvětlují. My máme vůči Mileně zcela čisté svědomí, nikdy jsme jí vědomě neublížili, to ona naopak proti nám kdysi cíleně rozeštvala média, chtěla nám rozbít rodinu a udala nás (lživě) na policii, čímž spustila patnáctiletou (šílenou!) štvanici naší rodiny. (Kopii udání najdete na mých facebookových i internetových stránkách.) To ona nás nesnášela, pronásledovala a trápila od první chvíle!! Přesto k Mileně opravdu necítíme nenávist nebo zášť. Spíš je to všechno docela smutné…“
