Přestože na rozvodu trvala Iveta, zášť k ní necítí. „Přeju jí všechno dobrý a chlapa, který jí splní ideál, když já to nezvládl,“ říká Pomeje. Artura by rád znovu viděl: „Je to prima kluk, chytrej a učenlivej,“ myslí si Pomeje, který první porozvodový rozhovor odmítl autorizovat. „Chci mít pokoj. Povídal jsem si s vámi jen tak,“ zdůvodnil své rozhodnutí.

Jak se cítíte den po rozvodu?

„Ulevilo se mi. A je to zvláštní, protože já jsem ten rozvod opravdu nechtěl. To mezidobí od podání žádosti do soudu bylo ale tak deprimující, že už čekáte na ten den jako na smilování.“

K rozvodu jste chtěl zprvu jít. Potom jste se neobjevil. Proč?

„Úplně nejdřív jsem chtěl do soudní síně přiklusat na černém koni, když svatba byla na bílém. Hodlal jsem tam také promluvit a uplatnit veškerý svůj herecký um. Potom jsem si řekl, že je to všechno zbytečné. Ona mě už prostě nechce, a tak proč dělat problémy? Navíc by se mi tam ještě rozjitřily city.“

V tom mezidobí jste se s Ivetou ani jednou neviděli?

„Ne. Ani si nevolali. Ani nepsali. Přiznávám, že jsem ale čekal každý den na Ivetinu SMS: Přijeď! Marně.“

A přijel byste? Spolkl byste, že vás vyhodila z domu, rozvod vám oznámila jen mimochodem, nazvala vás skříní a obvinila, že jste jí ukradl hrnce?

„Přijel. Dvakrát jsem to už také udělal po vyhazovu. Jsem takový ochránce. To Ivetino »přijeď« bylo vždycky volání o pomoc na poslední chvíli. A já tu holku mám pořád rád.“

S Arturem jste se také nestýkal?

„Ne. Ale před pár dny se mi po dvou a půl měsících konečně ozval a rovnou třemi SMS: Jirko, zavolej. A vysvětlil mi, že on nemůže, neboť nemá zaplacený paušál. Bylo to pozdě večer a já už spal. Druhý den mi telefony už nebral. To už asi byl s Ivetou, ona mu, nevím proč, zakazovala kontakt se mnou.“

A nestýská se vám po něm?

„To víte, že jo. Vždyť rok jsem byl taková tátomáma. Denně jsme spolu dělali úkoly, vařili, uklízeli, prali.“

A kde byla Iveta?

„V nemocnici, u moře, na horách, na klinice krásy. Dávala se pořád do kupy, aby mohla znovu startovat kariéru.“

Z kliniky krásy odjížděla krásná a psychicky v naprosté pohodě, s chutí pracovat. Jak dlouho jí to vydrželo, než sáhla zase po flašce?

„Tři dni.“

A důvod?

„Žádný. Tedy vlastně dva důvody byly. V tom domě v Uhříněvsi, kde toho moc dobrého neprožila, dostane okamžitě deprese. No a potom se po ní chtělo, aby pracovala. A to už bylo moc. Dokázala tak ještě plánovat, ale zakousnout se do toho, na to prostě už neměla. Jednou byla nevyspalá, potom ji zase bolela záda, pořád něco. Není divu, vždyť naposledy zpívala naživo před rokem a ten hlas prostě mizí.“

Tuším, že se o Ivetu teď bojíte…

„Velmi. Už ji nějaký ten pátek znám a vím, co může nastat. Stačí, aby se začaly blížit svátky, a začne blbnout. Snad ji pánbůh ochrání.“

Co bude dál s Jiřím Pomeje?

Po dvou a půl letech manželství odchází Jiří Pomeje od Ivety Bartošové tak, jak do manželství přišel: s taškou a dluhy. To potvrdil i Pomejeho advokát, Michal Vondráček: „Můj klient měl s paní Bartošovou předmanželskou smlouvu a z manželství tedy odchází s tím, s čím přišel. Tedy s taškou osobních věcí.

Pokud se týče jeho trvalého bydliště v domě Bartošové v Uhříněvsi, můj klient si neklade žádné nároky ani požadavky. Od 1. prosince by měl mít Jiří Pomeje trvalé bydliště v bytě, který mu pořídí jeho kamarád a svatební svědek Pavel Pásek.“

Fotogalerie
6 fotografií