Počátek její filmové kariéry zní jako z pohádky, protože hned její první tři filmy jí přinesly nominaci na Oscara. Kariéru zahájila rolí svérázné feministky Jenny Fieldsové ve filmové adaptaci románu Johna Irvinga Svět podle Garpa (1982). Následovaly hořká komedie Velké rozčarování (1983) a Přirozený talent Barryho Levinsona z roku 1984, ve kterém si zahrála po boku Roberta Redforda.

Zhrzená mrcha i intrikánka

Široký herecký rejstřík jí sice přinášel rozmanité role, převažovaly ale nekompromisní "mrchy". V Osudové přitažlivosti z roku 1987, která jí přinesla další nominaci na Oscara, bojovala jako zhrzená milenka všemi prostředky o svého milence v podání Michaela Douglase a v Nebezpečných známostech (1988) skvěle zahrála intrikánskou markýzu de Merteuil. Také tato role jí přinesla oscarovou nominaci. V roce 1990 ji například obsadil do své filmové verze Hamleta režisér Franco Zeffirelli a ve filmu Schůzka s Venuší maďarského režiséra Istvána Szabóa z roku 1991 si vedle ní mohl zahrát i Marián Labuda.

V roce 2009 se dočkala své hvězdy na chodníku slávy v Hollywoodu. "Už vidím, co se stane za pár let. Někdo natrefí na mou hvězdu, smete prach z mého jména a začne přemýšlet: Glenn Close, Glenn Close, už si vzpomínám, byl velmi dobrý," žertovala herečka na adresu svého křestního jména, které je především mužské.

Strašlivě dobrá herečka

A mužská role jí o dva roky později přinesla další oscarovou nominaci. Closeová si zahrála hlavní roli ve snímku Albert Nobbs (na videu), ve kterém přesvědčivě ztvárnila číšníka pana Nobbse. K ústřední písni tohoto filmu také napsala slova. V roce 2014 byla podle tisku "strašlivě dobrá" v prvním celovečerním filmu režiséra Jeffa Preisse Až na dno.

Video
délka: 02:30.10
360p 240p

Trailer: Albert Nobbs Profimedia.cz

Closeová se narodila 19. března 1947 v Greenwichi ve státě Connecticut jako druhé ze čtyř dětí známého chirurga. Když jí bylo 13 let, odjel její otec pracovat do Konga. Closeová tak žila střídavě v Africe a v internátních školách ve Švýcarsku. Pět let také zpívala ve folkové skupině Up with People a z této etapy života pochází i její první krátké manželství s kytaristou skupiny Cabotem Wadeem.

V roce 1974 ukončila studium dramatického umění a antropologie na College of William and Mary ve Virginii a v témže roce úspěšně debutovala na Broadwayi jako členka Phoenix Theatre Company ve hře Láska pro lásku. Poté působila několik let na provinčních scénách a její herecký projev začal získávat stále větší popularitu mezi diváky i kritiky.

Nadávky na ulici

Celkem hrála v několika desítkách filmů. Komediální talent prokázala hlavně rolí podlé mrchy Cruelly v komediích 101 a 102 dalmatinů. "Občas se mi stalo, že mi lidé nadávali na ulici. Ale já potvora nejsem a ani kožichy nenosím," vzpomíná na tyto filmy. Kostýmy z natáčení si však pečlivě schovává.

U divadelních rolí nezůstalo jen u nominací. Za hru The Real Thing (Opravdová věc) Toma Stopparda získala v roce 1984 ocenění Tony Award. Tuto prestižní cenu získala ještě dvakrát - v roce 1992 za hru Death and the Maiden (Smrt a panna) a o tři roky později za roli Normy v muzikálu Sunset Boulevard Andrewa Lloyda Webbera.

Cloesová byla třikrát vdaná. Ze vztahu s producentem Johnem Starkem má dceru Annie. Nejraději má klid a doma má stále několik zvířat. Je také vášnivým fanouškem baseballového týmu New York Mets.

Fotogalerie
13 fotografií