Johna Lennona znají všichni jako mírumilovného vizionáře, citlivého umělce, idealistu a asketu, který pohrdal ideou kapitalismu. Ve Velké Británii je tak oblíbený, že ho obyvatelé zvolili sedmým největším Britem všech dob. Pravda ale může být trochu jinde. Ve skutečnosti to prý byl krutý, chamtivý a sobecký parchant. Alespoň to tvrdí ve své knize britský historik Dominic Sandbrook.

Johna Lennona v útlém dětství opustili rodiče a on skončil u tety. Lennon vyrůstal v řadovém domku v dobré čtvrti, o čemž si mnoho Britů včetně ostatních členů Beatles mohlo nechat jen zdát. Když ho doma navštívil Paul McCartney, zůstal oněměn v úžasu. Lennon nebyl ani zdaleka tím chlapcem z chudinské čtvrti, kterého si fanoušci představili po poslechu písniček Beatles. Ve skutečnosti měl do pracující třídy daleko, ale to se pro jeho popularitu nehodilo.

Na škole byl dospívající zpěvák prý neuvěřitelně líný. Stěží dodělal střední, a kdyby ho ředitel nedonutil, na uměleckou školu by ani nešel. Vzhlédl se v Elvisovi Presleym a Jamesi Deanovi a stal se ztělesněním mladého, cynického, neloajálního a násilného muže. Rebelství bylo ale v 50. letech v kurzu a Lennonovi to hrálo do karet.

Pět let po založení Beatles, tedy v 25 letech, Lennon vlastnil Rolls-Royce a Ferrari. Předtím ani nikdy neměl práci na plný úvazek. Podle historika Lennon odjakživa toužil po penězích. Když se manažerovi Brianu Epsteinovi podařilo Beatles zajistit nahrávání první desky, od Lennona dostal suchý telegram: „Kdy z nás budou milionáři?“

Lennon navíc do poloviny 60. let o politiku nikdy nejevil zájem a neúčastnil se mírových shromáždění ani demonstrací. Image „nepochopeného idealisty a sebezvaného proroka míru“ spatřila světlo světa až v roce 1966, kdy potkal Yoko Ono. Jejich vrcholným činem pro mír ale bylo, že leželi týden v posteli prezidentského apartmá amsterodamského Hiltonu a „vysílali do světa pozitivní vibrace“.

V roce 1999 Lennonova písnička Imagine vyhrála anketu televize BBC o nejoblíbenější britskou písničku. Lennon v ní zpívá: „Představ si, že není žádný majetek. Zajímalo by mě, zda to dokážeš. Není potřeba být nenasytný či hladovět. Bratrství lidstva. Představ si všechny ty lidi, jak sdílejí celý svět...“ Jen několik týdnů po nahrání písně odmítající pokrytectví kapitalismu, se se svou ženou nastěhoval do luxusního apartmá v New Yorku s výhledem na Central Park. V té době z něj byl realitní magnát, který doma měl stůl vykládaný zlatem a vlastnil hodnotnou sbírku starověkého egyptského umění a obraz od Renoira. Pár se obklopil týmem asistentů, jasnovidců, vykladačů tarotů, masérů, služebných, akupunkturistů a dalších. Například jeden muž měl na starosti jen leštění klik u dveří. Se sentimentem v jeho písních to mělo máloco společného.

Fotogalerie
29 fotografií