"Lidé vstávali, křičeli, vítali ho a já jsem mu říkal: Ty nemusíš nic dělat, ty se jen objev a nemusíš ani zpívat, ani vyprávět," popsal ČTK český slavík jedno z Briceových vystoupení při popovém turné po Německu před osmi lety.

Podobné to bylo podle Věcheta v roce 2008 na trutnovském festivalu, jehož návštěvníky pozdravil Brice ze scény. Když přijel a uviděl, jaký rozruch způsobil v zákulisí, bál se prý vylézt z auta. Nevěděl totiž, zda je v zákulisí nebo uprostřed rozvášněného davu. "Těžko se dá popsat, co následovalo po jeho příchodu na pódium. Bylo to neskutečně srdečné přivítání. Stál jsem vedle něho a viděl, že se mu chvěje hlas a velkému náčelníkovi kanula slza dojetí," řekl ČTK Věchet.

Vinnetou mi zničil život, litoval natáčení Pierre Brice před smrtí

Brice navštívil Trutnov celkem třikrát, z toho jedna návštěva byla virtuální, když se v devadesátých letech uskutečnil telefonický hovor z pódia. Naposledy byl na festivalu před dvěma lety. "V té době mu už bylo 84 let, byl to stále šaramantní muž, ale už jsme na něm viděli, že jeho krok nebyl tak jistý," podotkl Věchet.

Jako šaramantního muže vnímá Brice i Gott. Vzpomínat na něj bude ale i jako na velmi zábavného člověka, který miloval život, dobré víno a vyprávění. Současně ho mrzí, že sešlo z duetu, který před časem spolu chystali. Vybrali si prý pro něj známou píseň "Když jsem já byl tenkrát kluk", kterou chtěli zpívat v němčině a francouzštině. Kvůli Briceově zdraví se k tomu už ale nedostali.

Dabér Vinnetoua Stanislav Fišer: Pierre Brice byl jako můj bratr!

V Česku byl Brice častým hostem. Už v roce 1968 přijel na vrcholu své "indiánské kariéry" na karlovarský festival. V Praze se před 12 lety zúčastnil benefičního večera, pozdravil pak diváky na festivalu ve Zlíně, zúčastnil se přehlídky dětských snímků Filmák v Dobřanech na Plzeňsku. V roce 2009 převzal cenu Festivalu evropských filmových úsměvů v Mladé Boleslavi, o rok dříve byl na Open Air Music Festivalu v Trutnově.

Pro Brice byla ale role náčelníka Apačů velkou příležitostí i prokletím. Jeho pokusy uniknout "indiánskému klišé" byly marné, cejch Vinnetoua mu nikdo neodpáral. Zatímco v rodné Francii byl sotva znám, v Německu se stal takřka legendou.