Když Richard Müller absolvoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, fakultu filmové a televizní dramaturgie a scenáristiky a – podle svých slov – dospěl, jeho otec Vlado (v Čechách známý hlavně jako hajný Horyna ze seriálu Přátelé Zeleného údolí) od rodiny odešel.
„Od té doby jsem ho celých dvacet let neviděl a nepromluvil s ním ani slovo,“ řekl po otcově smrti. „Nikdy nezapomenu na to, jak jsem ho v nemocnici viděl naposledy, jak tam seděl, pohublý o třicet kilo, pokorný a smířený s osudem. Se mnou ne,“ dodal tehdy zpěvák.
Raketový start
Richard Müller založil v roce 1984 v Bratislavě skupinu Banket a spolu s ní odstartoval v témže roce svou kariéru na Bratislavské lyře. O pět let později ji vyhrál a začal sklízet jeden úspěch za druhým. Jeho přednes už tehdy způsobil senzaci, vyhrál Cenu Melódie ’89 a jako jediný slovenský interpret v historii získal Duhovou desku Supraphonu – cenu za nejúspěšnější píseň roku 1989 Štěstí je krásná věc.
Píše scénickou hudbu k filmovým i divadelním inscenacím a je spoluautorem scénické hudby k muzikálu Baal podle Bertolta Brechta. Divadlo Slovenského národního povstání v Martine s muzikálem velmi úspěšně hostovalo na mnoha scénách v zahraničí. Ve stejné době napsal scénář k televiznímu filmu Dirigent a zahrál si v televizi a divadle. Ovšem v osobním životě mu to šlo stále hůř.
Drogy, démoni...
Müller se v roce 1990 oženil s hlasatelkou slovenské televize, proslulou krasavicí Soňou, která mu porodila dvě děti – v roce 1991 syna Filipa a o dva roky později dceru Emu. Otec Richard se o rodinu zpočátku příkladně staral, ale pak začaly neshody. Ani on, ani jeho žena se podle jejich přátel nechtěli a nedokázali uzavřít v rodinném rámci, oba měli své profesní zájmy a touhy. Neuměli je ale skloubit, nedokázali si podle všeho vyjít vstříc tak, jak by to v rodině mělo fungovat.
Richard Müller začal hledat úlevu a posílení v alkoholu a drogách, jeho žena prý ve společnosti jiných mužů. Zpěvák začal trpět depresemi, ovšem léčit se a navštívit psychiatry odmítal. Manželé se nakonec rozvedli a zpěvák odloučení od svých dětí velmi těžce nesl.
Koncem roku 2000 ztratil pod vlivem drog pojem o realitě. Na koncertech se několikrát svlékl donaha a slovenská média si smlsla zejména na jeho plačtivé žádosti k lidem z publika, od kterých si chtěl vyprosit svoji pravidelnou dávku pervitinu.
Ani krátké přátelství se zpěvačkou Ivou Bittovou Müllerovi nepomohlo. Pro tisk sice řekl, že „…Iva se zjevila jako anděl. Pomáhá mi v nejtěžším období života,“ ale jejich vztah nevydržel. Müller oznámil konec své kariéry, dál bral drogy a opíjel se. Dostal dokonce zástavu srdce a lékaři bratislavské nemocnice Na Kramároch ho zachránili na poslední chvíli. Nakonec skončil na psychiatrii.
Psychiatrická klinika
Sedmého května 2007 zpěváka Richarda Müllera přijali na I. psychiatrickou kliniku Fakultní nemocnice L. Pasteura v Košicích. Její přednostka Eva Pálová si ho vzala do osobní péče a nijak se netajila tím, že ho jako zpěváka má velmi ráda
Možná i proto se o ní a jejím pacientovi začalo říkat, že spolu mají poměr. Přispěl k tomu i Müller sám, když jistému reportérovi – možná v euforii po lécích – řekl, že má od paní Pálové absolutně nadstandardní péči »se vším všudy«. Později se za svá slova omluvil.
Müllerův chorobopis z té doby uvádí: „Důvodem hospitalizace je porucha vědomí, charakterizovaná střídáním nálad od nepřiměřené veselosti a hyperaktivity až po stavy hlubokého smutku, apatie a odporu k jakékoliv činnosti.“
Lékaři se shodli, že zpěvákův stav zkomplikoval těžký zápal plic, který překonal v zimě a jenž ho velmi oslabil. Také proto trpěl chronickou nespavostí a vyčerpaností. Po nasazených lécích a rehabilitačních cvičeních se jeho stav začal lepšit. „Pacientův pobyt u nás nemá souvislost se zneužíváním psychoaktivních látek z jeho strany v minulosti. Toxikologické vyšetření krve a moči má negativní,“ řekla lékařka Pálová, která Müllera v sobotu 30. 6. propustila z kliniky jako zdravého člověka.
Zpátky k lidem
Agentem a zároveň i Müllerovým dlouholetým kamarádem byl tehdy hudebník Jozef Stopka. Prý hlavně pod jeho vlivem se stále ještě oblíbený a populární zpěvák postupně aklimatizoval »mezi lidmi«. Jenomže znovu uklouzl. I když to nikdy nikdo nepotvrdil, celá Bratislava si v lednu 2008 povídala o tom, že »Ríša zase jede v drogách«.
Faktem je, že Müllera tehdy na dva týdny hospitalizovali v nemocnici v Ružinově, oficiálně kvůli potížím s průduškami. Možná to tak opravdu bylo, protože po léčbě v Košicích zpěvák přibral čtyřicet kilogramů, měl problémy s pohybem, krevním tlakem a snad prý i s počátečním stadiem cukrovky. Po propuštění z Ružinova vypadal podle slovenského tisku »ztrhaně, nešťastně, bez energie«.
„Najednou se dostal do bodu, že už nevěděl, kam má dále jít,“ řekl Stopka o možných příčinách Müllerových psychických problémů. „Všichni velcí umělci jsou jednou nahoře a jednou dole,“ dodal.
Nová životní opora
Naštěstí se v Müllerově životě objevil nový a podle všeho i poslední strážný anděl. Wanda Volfová (39), absolventka Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, nyní ambiciózní a vysoce postavená manažerka renomované mezinárodní reklamní agentury Ogilvy. Působí jako její regionální ředitelka a s Müllerem se prý znala už řadu let. Volfová byla a dosud je pro zpěváka mimořádně stabilním zázemím. Nejen proto, že je silná tak říkajíc ekonomicky (její měsíční příjem se pohybuje podle odborníků z branže mezi 30 a 40 tisíci eur), ale zejména proto, že ho má opravdu ráda a dokáže mu vytvořit zázemí, které potřebuje. Richard Müller trávil někdy celé týdny v jejím pařížském bytě, když ho opět přepadly deprese a strach z lidí, doprovázel ji i na její služební cesty do Afriky i Asie, o Evropě nemluvě.
Partnerství drobné ženy a víc než stokilového dvoumetrového hromotluka má před sebou zřejmě budoucnost. Faktem je, že díky Wandě Volfové se mohl Müller soustředit na loňskou šňůru koncertů Potichu Tour, která měla úspěch. Málokomu se povede takový návrat.
Letos na podzim má následovat Potichu Tour číslo 2, složené z největších Müllerových hitů, které dostanou atypickou komorní podobu a netradiční úpravu. Hvězda začíná znovu zářit…
, fandím mu, páči sa mi jeho hudba... 
