Stejně nadoraz ale jede tento blonďatý hromotluk s velkým nosem, lišáckým úsměvem a dobráckýma modrýma očima v natáčení filmů, jichž má na kontě přes 160.

I když je Gérard Depardieu, který 27. prosince oslaví šedesátku, v současné době asi nejobsazovanějším a jedním z nejlépe placených francouzských herců, manýry celebrit jsou mu cizí.

"Přátelé říkají mému tempu pracovní nenažranost. Ale to je věc životního stylu... potřeby hazardovat se sebou samým... Nenávidím pouze jediné - nudu," říká Depardieu, který dokáže být na plátně či v televizi stejně tak přesvědčivým gaunerem, jako knězem či frustrovaným milencem, šlechticem i venkovanem, armádním důstojníkem či umělcem.

K jeho nejúspěšnějším filmům patří Cyrano z Bergeraku, jenž mu vynesl nominaci na Oscara, Césara i cenu v Cannes, Zlatá karta (oceněn Zlatým Glóbem) či snímek 1492: Dobytí ráje, v němž ztvárnil Kryštofa Kolumba.

Snad jediná postava, kterou tento rozcuchaný rebel nikdy nehrál, je akční hrdina. "Co hledám ve svý práci, je emoce. Ale taky se chci smát. Hodně smát... Nenávidím násilný filmy," vysvětluje Depardieu, jehož doménou dlouho byly vážné role. Smysl pro komickou nadsázku pak prokázal v 80. letech po boku Pierra Richarda ve ztřeštěných komediích Kopyto, Otec a otec či Uprchlíci. Nicméně celá řada jeho postav je často zmítána pochybnostmi, stejně tak jako hnána posedlostí a vášní.

Podobně rozporuplný a divoký je i celý Depardieův život. "V životě nemůžete nic kontrolovat, jen ho můžete projet na plnej plyn," říká charismatický hromotluk, který přežil několik motocyklových nehod a před lety podstoupil vážnou operaci srdce.

Na druhou stranu otevřeně přiznává, že selhal ve vztahu ke svým nejbližším. Ještě před rozvodem, který ukončil jeho více než 20leté manželství, se mu narodila nemanželská dcera Roxane, a syn Guillaume měl problémy s drogami i se zákonem a letos v říjnu ve svých 37 letech zemřel na zápal plic.

"Moje zkažený dětství. To vysvětluje můj hlad po příjemnejch věcech života. Byli jsme chudí jako kostelní myši, proto jsem občas něco ukradl. A když se to provalilo, utekl jsem z domova a nikomu jsem nechyběl," vzpomněl Depardieu, který se narodil ve středofrancouzském Châteauroux do rodiny alkoholika. Měl pět sourozenců. Před dráhou kriminálníka ho zachránil přítel, díky němuž se v sedmnácti dostal do Paříže, kde absolvoval kurzy herectví a povrchní vzdělání dohnal četbou knih.

Na škole se seznámil s (o osm let starší) Elizabeth, s níž se ve dvaadvaceti letech oženil a s níž zplodil syna Guillauma a dceru Julii (35). Hrát začal Depardieu v malém kočujícím divadle a před kamerou se poprvé objevil v roce 1967 v krátkém filmu Beatnik a kočička. Proslavil ho ale až v roce 1974 snímek Buzíci Bertranda Bliera, který ve své době šokoval svou sexuální otevřeností. Od té doby točil čtyři i šest filmů ročně.
"V době, kdy jsem spotřeboval hodně peněz, jsem si řekl o tak vysoký honorář, že jsem se skoro lekl, když mi ho dali," přiznal Depardieu, který ale prý dokáže hrát i za bednu vína. A proč by ne, když sám i úspěšně podniká. Vlastní vinice a několik restaurací a investoval i do realitních a ropných společností. Od roku 1983 funguje jeho produkční společnost DD Productions, která se podílela na řadě jeho filmů.

Z 80. let pochází další diváky i kritikou ceněné snímky, například komorní drama Poslední metro, v němž mu byla partnerkou Catherine Deneuveová a které mu vyneslo Césara. Na MFF v Montrealu ocenili jeho výkon v titulní roli čelného politika Velké francouzské revoluce v historické fresce Danton, režiséra Andrzeje Wajdy. Od konce 90. let Depardieu inicioval také několik televizních adaptací francouzské literární klasiky - Balzac, Bídníci, Ruy Blas či Hrabě Monte Christo, v němž si zahrál i se svými dětmi - Guillaumem a Julií.