V Ulici hraje plachou účetní Pavlínu, zatímco ve skutečném životě je její vášní herectví, které vystudovala spolu s psychologií. Přesto by málokdo tipoval, že za jejím pozitivním a usměvavým vystupováním se odehrává boj s úzkostně depresivní poruchou.
Herečka, která za dva dny oslaví své 45. narozeniny, se s touto diagnózou léčí čtvrt století, přičemž obtíže začaly už v jejím mládí. „Když mi bylo dvacet, moje maminka terapeutka to na mě hned viděla, že je nějaký problém a poslala mě na psychiatrii. Zachránila mě. Kdyby to neviděla, tak já bych si doteď myslela, že ten svět je takhle špatný, že já jsem špatná. Nikdy bych nepřišla na to, že je to nemoc,“ svěřila se herečka.
Emoce skrývá
Dříve o svých vnitřních bojích mlčela, aby nezatěžovala okolí. „Už jsem si zvykla nahodit takovou masku, že jsem ‚v pohodě‘, dělám vtípky. Je to ale hrozně vyčerpávající, proto potřebuju být hodně sama, abych se zase zregenerovala. Vlastně to lidi velice překvapí, když se to dozvědí, protože na první pohled působím vesele,“ popisuje herečka své fungování s nemocí.
Tento týden v Ulici: Soňa vráží klín mezi Jirku a Martinu, Anežka se bouří a přijde zásadní zpráva pro Gábinu TV Nova
Fyzické projevy
Herečka otevřeně přiznala, že se její zdravotní stav mění den ode dne. „Někdy jsou horší období, někdy lepší. Lidi si většinou myslí, že duševní porucha se projevuje jen náladou, myšlenkami, smutkem a že to nezasahuje do těla. Bohužel u mnoha lidí se to projevuje hlavně fyzicky. Některé dny je pro mě obrovský úspěch fyzicky zvládnout sprchu a někdy kvůli bušení srdce a úzkostem nezvládnu vyjít z bytu. Když mám lepší den, snažím se být venku,“ řekla Páleníková.
Útěcha v profesi
Naštěstí jí právě herectví občas pomáhá uniknout nepříjemným myšlenkám. „To herectví mě z toho vytrhne a zvlášť, když to můžu přetavit. Hrávala jsem smutné paní, a to pro mě byla dost terapie. Abyste si to dokázali představit, vlastně dáte těm emocím umělecký odstup a estetickou hodnotu a vlastně se od toho všeho očistíte,“ přiznala.
