7°C
O čem je třetí série
Rok 1980, dva sourozenci, žijící v arkansaské díře jménem West Finger, jednoho dne odfrčí na kolech do jasného a zářivého dne, otci slíbí, že se brzy vrátí, ale... Divákův instinkt správně napovídá, že tyto dvě postavy na plátně vidíme naposledy, alespoň tedy živé. A úplně tak se nemýlí. Případ pohřešovaných dětí přistane na stole detektivu Waynu Haysovi a ten se svým parťákem se pustí do řešení zdánlivě neřešitelného hlavolamu. Jsou to samozřejmě dvě zcela protikladné duše. Zatímco Wayne (kterého bravurně zahrál Mahershal Ali) toho moc nenamluví, spíš se drží zpět a několikrát dá najevo, že vždycky rád hraje fér, tak jeho protipól Roland West naopak podporuje všechno nižší, nevadí mu zabíjet jen pro zábavu a s ničím si hlavu moc neláme.
Atmosféra
Tvůrci si umí vychutnat každičký detail a jsou zpátky ve vrcholné formě. Dlouhé záběry na přírodu jsou doladěny řádným soundtrakem, který parádně dokresluje atmosféru celého příběhu. Barvy jsou potemnělé (jak jinak), v obrazech převládají odstíny šedé a hnědé. Zatímco v předchozích sériích jsme si mohli vychutnat pohled na plejádu atraktivních herců, tady zašli scénáristi ještě dále, některé postavy totiž působí, jako by šlo o totální neherce. Před očima se nám míhají ti největší vidláci, které si jen naše imaginace dokáže stvořit, hnus, špína a chudoba jsou denním chlebem všech postav. I ony samy reprezentují své prostředí, s nímž tak moc kontrastují nažehlení detektivové.
Tři časové roviny
Celý příběh sledujeme ze tří rovin. Nejprve jsme přímo na místě činu v roce 1980 a spolu s detektivem Haysem procházíme vteřinu po vteřině události onoho osudného dne, pak se přenášíme o deset let později, kdy se k případu objeví nové nezanedbatelné skutečnosti a nakonec se se stárnoucím mužem dostáváme do roku 2015, kdy o celé tragické kauze přichází točit bandička dokumentaristů, která touží celou tragédii znovu uchopit a zmapovat. Tyto tři roviny se postupně prolínají a odhalují Haysovu osobnost, to, jak moc mu případ ztracených dětí zasáhl do vlastního života, jak ho to z(de)formovalo.
Hniloba, hnus, avšak se svěžím odérem
Scénárista Nic Pizzolato ujíždí na pomalém tempu a atmosféře. Ta také seriálu přidává nejméně polovinu jeho originality. Všudypřítomné skládky, odpudivé domácnosti, v nichž byste se něčeho dotkli jen v rukavicích, vztahy narušené nevěrou a alkoholem, bezprizorní děti, o které se nikdo nestará, primitivní násilí a alkoholismus, sexuální úchylky všeho druhu... a tak bychom mohli pokračovat dále. OK, tohle není místo ani pro mladý, ani pro starý, ale ani pro slabý povahy. Člověku se z toho dělá mdlo, zvedá se mu žaludek, ale přesto od té podívané nemůže odtrhnout oči, protože i přes to všechno v tom nachází místy něco, s čím se může tajně ztotožnit.
Nic nového pod sluncem
Už v úvodu jsme poznamenali, že se scénáristi po p*ůseru s druhou sérií pokorně vrátili ke konceptu té první. Přestali s nesmyslnými experimenty a vsadili na to, na co fanoušci této detektivní show slyší. Mnohdy se však může zdát, jako bychom se vrátili o 4 roky zpátky a jen vyměnili hlavní hrdiny. Proč to na druhou stranu měnit, když to tak dobře funguje? Nechvalme však dne před večerem, počkejme si, co z třetího temného příběhu nakonec vyleze na povrch zemský...
