Je to milý, sympatický chlapec, který prý nikdy nikomu neublížil. Jemu však ubližují odmalička. V dětství se mu za jeho exotický původ vysmívali, když byl starší, zmlátili ho kvůli tomu na ulici. Marek Lacko v rozhovoru pro Čas.sk přiznal, že má strach, jak se to celé bude vyvíjet po SuperStar.

Máš exotický původ a co se týká vzhledu, dost vynikáš. Zažil jsi údajně i rasistické útoky na svoji osobu...
Zažil jsem už rasistické útoky. A dokonce jsem už i dostal. Slovensko je dost konzervativní, co se tohoto týká. Já nejenže vypadám jinak, co se týká očí, ale trošku i celkovým vzhledem a image. A ne každému se to líbí.

To znamená, že tě normálně někdo na ulici zmlátil?
Ano, dostal jsem v Košicích nakládačku.

Kdo tě zbil? Co se ti stalo?
Byl jsem venku s kamarády a zezadu jsem dostal pár ran od skinheadů. Ale, to se stává...

Stalo se to jen jednou, nebo už vícekrát?
Slovní narážky a urážky schytávám skoro stále. Ale vždy když jdu po městě, tak mám MP3 přehrávač, sluchátka na uších a snažím se nevšímat si toho. Jen vidím, že si něco šeptají. Ale už mi je 23 a nějak jsem si na to i zvykl.


2. část videorozhovoru - Marek o svém dětství:
408703:gallery:true:true


Teď jsi ale v SuperStar, staneš se známějším. Možná se to všechno změní.
Tak teď aspoň budou vědět, jaké jméno křičet, když mi nadávají (smích). Podle mě to bude ještě horší.

Myslíš?
Ano. A tím, že jsem to v prvním semifinálovém kole tak podělal, tak ti, kdo byli proti mně, budou říkat, že jsem tu vůbec ani neměl být.

Měl jsi takové problémy i v dětství? Už tu zaznělo, že jsi si kvůli svému exotickému vzhledu a hlavně díky šikmým očím myslel, že jsi postižený.
Opravdu jsem si myslel, že jsem mongoloidní nebo něco takového. Stále se mi děti smály a mně to nikdo neřekl. Stále mi říkali, že to mám za to, že jím rýži.

A ty jsi tomu uvěřil?!
Dokonce jsem doma trucoval a nechtěl jsem jíst rýži, abych neměl šikmější oči.

Fotbal na Facebooku

Ty jsi svého otce Vietnamce nepoznal?
Ne, nepoznal. Vždy jsem byl přesvědčený, že můj nevlastní otec je můj otec. A potom, když mi bylo sedm let, tak mi to prozradili. Bylo to překvapení (smích). Bylo to takové zajímavé, protože když jsem sledoval filmy s Jackie Chanem, tak se mi zdálo, že se mu trošku podobám (smích).

Ale nakonec ses s tím sžil, nebo ne?
Jasně! Dokonce mě dávali i na gymnastiku a karate. Ale nic mi nešlo. Takže talent po svém otci jsem asi nezdědil (smích).