Pánové v letech a mladé cílevědomé dámy, to je stará vesta. O čistou lásku většinou nejde, ať už oba aktéři tvrdí cokoli. Některé lovkyně se spokojí s dárky, jiné usilují o oficiální post a tlačí na pilu.

Dvojí metr
Zatímco dámy, co si platí urostlé animátory, jsou terčem posměchu, u starých kocourů se nevěra bere málem jako důkaz dobrého zdraví a vitality. Princip je ovšem stejný v obou případech a moment „finančního i nefinančního plnění“ hraje důležitou roli. Platidlem jsou kontakty, vstup do velkého světa, do EU, investice do kariéry pohledného koťátka a podobně.

Odrostlí pánové nejsou o nic méně směšní než odkvétající dámy, ať už si namlouvají cokoli. Ostatně, sebeklam je taky důležitou součástí hry. Byla by mnohem méně lahodná, kdyby si dotyční platící připustili, že si zájem kupují.

O penězích upřímně a vážně
Stejně jako peníze hrají roli při „zamilování“, hrají roli i při rozchodu. Něco jiného je zaplatit milence dovolenou, něco jiného je vykrvácet při rozvodovém vypořádání a vědomí finanční ztráty je často pevným tmelem legálního vztahu.

Jakkoli jsou rány hluboké, nakonec už se od určitého věku lidem nechce začínat znova a nevěrníci často hřeší na to, že začínat znova se nechce ani zákonité manželce. Navíc, co je nějaká nevěra mezi „weltmany“?  Muži jsou přece z Marsu… a někdy se taky jako Marťani chovají.

A opravdu tomu věříte?
Na to mám chuť zeptat se vždycky, když vidím pána ve věku otce či dědečka, který si hrdě vede mladou dámu. Ano, v populaci je určitě jisté procento těch, kdo si prostě na starší partnery potrpí, ať už jsou to muži, nebo ženy, ale to nevysvětluje, že se zájem soustředil jen na důchodce a důchodkyně movité.

Každopádně, platit za náklonnost není nic k chlubení, ale pokud už k tomu dojde, měl by si protřelý gentleman či světaznalá dáma „koupit“ aspoň někoho, kdo nezpůsobí velkou ostudu. Nebo že by rafinovaný výběr „rozvraceče“ byl promyšleným tahem, jak vrátit do dlouholetného vztahu adrenalin a vášeň takřka prvotní? To by byl sice tah hodný dona Juana, ale dost pravděpodobně jde spíš o touhu naposledy strčit nohu do dveří, věkem už takřka zavřených. A to není ani tak bohatýrské, jako spíš smutné.