9°C
Hercova náklonnost k vodce a pivu je známá. Takřka nic se ale neví o tom, že Štěpánek žil i takový život, kam alkohol možná vůbec nepouštěl.
Martina Štěpánka viděla totálně opilého spousta lidí. Hlasatelka Kamila Moučková (ta ještě v mnichovské redakci Svobodné Evropy), uklízečka domu na pražských Vinohradech, kde s rodinou bydlel, i pracovníci ochrany na ministerstvu kultury. „Často se propil až do bezvědomí. Tak jsme ho odnesli do jeho pracovny, kde se vyspal. Mockrát ani domů nešel a na ministerstvu byl bez přestávky několik dní,“ řekl Nedělnímu Blesku jeden z lidí, který opilost herce a ministra opakovaně zažil. To byla jedna Štěpánkova tvář – ta známější. Měl ale i druhou, o které se prakticky nic dosud neví...
Nechal si udělat kulovnici
Štěpánek nejen sportovně střílel, ale i lovil zvěř. Členem mysliveckého sdružení Sovice na Roudnicku byl téměř dvanáct let. Hospodář sdružení Milan Kutil (56) ho dobře znal. „Nikdy jsem ho neviděl opilého anebo ve stavu, který by opilost připomínal – ani nikdo z našich,“ tvrdí.
Štěpánek chodil s myslivci i na hony, a protože byl levák, nechal si na zakázku udělat v Itálii kulovnici, uzpůsobenou ke střelbě levou rukou a dvě brokovnice. „Je to asi tři roky co jsem ho vzal s sebou na srnce, skolil ho jednou ranou. Ale jinak střílel spíš průměrně,“ vzpomíná pan Kutil. Podle něj měl Štěpánek myslivost rád, do party zapadl, tykal si s každým a každý tykal jemu.
„Na honu šel vedle něj traktorista a z druhé strany třeba krmič dobytka. Choval se jako jeden z nás, i když na brigády nechodil. Raději je zaplatil, osm stovek ročně.“ Štěpánek měl na svém kontě zajíce i bažanty, ale v poslední době dával přednost čekání na posedu, jen tak. „Měl přírodu moc rád a podle mého v ní byl šťastný,“ je přesvědčen Milan Kutil.
Chalupář jako jiní
Je to asi třináct let, kdy v Brzánkách, pár kilometrů od Roudnice, koupil Martin Štěpánek chalupu. S rodinou na ni jezdil pravidelně, ještě v srpnu tu trávili řadu dnů. Sousedé tvrdí, že do chalupy vrazil spoustu peněz. „Ukrajinci na ní dělali skoro rok,“ říká jeden z místních lidí.
V Brzánkách není ani hospoda, ani obchod. Proto si podnikavá Zlatuše Marková (46) otevřela doma něco na způsob koloniálu a u něj malé občerstvení, stůl a pár židlí pod plátěným přístřeškem na zahradě pod vzrostlým ořechem. „Martin sem občas zašel, někdy si dal jednu nebo dvě lahvové desítky Gambrinusu. Ale většinou pil nealko, nebo požádal o vodu z vodovodu. Opilého ho tady u mě nikdo nezažil,“ tvrdí rezolutně. Ve stejném duchu hovoří, byť pouze anonymně, další lidé z vesničky. Ani jedno křivé slovo…
Pistolník "obouruč"
„Mně se vůbec nelíbí, jak se o Martinovi píše. Byl to můj kamarád a já tvrdím, že nepil,“ pronáší zvýšeným hlasem Jan Došek (48), majitel střelnice Vražkov. Ze své chalupy to na ni Štěpánek měl pár minut vozem a jak vzpomínají místní, byl tu »pečený vařený«. Střílel z klasické pistole ČZ 7,65 vz. 80, z italské Beretty a prý i z nějakého typu belgické FN.
„Co měl, vám neřeknu, ale střelec to byl dobrý, řekl bych dokonce že výborný. Málokdy se netrefil a pamatujte si, že alkohol a zbraň se nesnášejí. A Martin to dodržoval,“ tvrdí Jan Došek. Dodává, že Štěpánek sice byl levák, ale při střelbě bez problémů používal obě ruce. Jednou z nich se zastřelil. Prý v opilosti… Zdá se ale, že tam, kde se herec cítil šťastný, kde byl mezi obyčejnými lidmi a nemusel si na nic hrát, nad ním alkohol nevítězil. Jak to ale bylo skutečně, se už zřejmě nikdo nedozví.
