O aktivitách českých svobodných zednářů toho společnost moc neví. Nad tímto řádem se stále vznáší duch středověké tajemnosti. Označení "zednář" nese negativní nádech, vyvolává myšlenky na uzavřené sektářství.

Kdo se k zednářství veřejně přihlásí, musí počítat s tím, že se ve společnosti (která je z jedné strany ovlivněna tradičním katolicismem a ze strany druhé ateismem) setká s řadou negativních reakcí. Martin Štěpánek se ale za svůj názor nikdy nestyděl.

Štěpánek pomohl změnit pohled na zednáře

Pohled na zednáře se z části změnil, když se stal Martin Štěpánek v Topolánkově vládě ministrem kultury. Veřejnost měla před sebou najednou vzdělaného sympatického a otevřeného politika, nikoliv radikála, který kvůli svému tmářství nedokáže přijmout názor okolí.

"Je to společnost svobodných mužů dobré pověsti. Ten, kdo u nich je, musí mít určité morální kvality. Zednáři jsou opředeni mystériem, ale nyní se už nikdo příslušností k nim netají. Jsme dokonce registrováni u Ministerstva vnitra, máme webovky," řekl Štěpánek v České televizi, když se ho Jan Kraus ve své show na zednářství zeptal.

Štěpánka přivedl k zednářství jeho slavný otec Zdeněk Štěpánek. Ten mu vštípil lásku ke spravedlnosti, tvrdost k sobě, toleranci k ostatním a myšlenky humanismu. Díky otci tak mohl Štěpánek navázat na slavnou tradici jiných velkých postav českého zednářství, mezi kterými vynikají například Eduard Beneš, Jan Masaryk, František Křižík, Alfons Mucha nebo Alois Rašín.

Fotogalerie
1 fotografie

Co je to svobodné zednářství?

Svobodní zednáři bývají často směšováni s mnoha dalšími tajnými společnostmi a obviňováni z politických spiknutí. Ve skutečnosti tento řád vznikl na počátku 18. století v Anglii a navázal na společenství středověkých řemeslníků a stavitelů.

Řád od počátku vyznával osvícenské hodnoty jako toleranci a za úkol si dal pracovat na duchovním a hmotném povznesení lidstva - stavět zeď humanismu. Vzhledem k tomu, že řád od počátku narušoval ideovou homogenitu tradiční církve, pracoval v utajení. Zejména v katolických zemích byl v 19. století pronásledován. Štvanici na zednáře pak pořádali fašisté, nacisté i komunisté - VÍCE ZDE.