Smoljakův kolega a kamarád Zdeněk Svěrák dorazil na Olšanské hřbitovy na poslední chvíli. Smutné rozloučení se odehrávalo za zavřenými dveřmi a Svěrák do sálu proklouzl zadním vchodem. Chtěl se vyhnout novinářům a skrýt tak slzy, které nedokázal zastavit. Černé brýle zakrývaly tváře ostatních hostů, mezi kterými byli Václav Havel nebo režisér Jan Svěrák. Smutný byl pohled na Smoljakovy kolegy Miloně Čepelku, Petra Bruknera, Jaroslava Weigla, Jana Kašpara a Jana Hrabětu.
Smutný pohled pro nejbližší
Smuteční sál byl po dobu krátkého obřadu pro veřejnost uzavřen. Uvnitř byli jen kamarádi a rodina včetně vnoučete, které se rozloučilo s dědou z kočárku. Smuteční hosté mohli naposledy pohledět do tváře všestraného umělce - víko rakve bylo sundané po celou dobu obřadu. Na poslední cestu Smoljaka vyprovázely tóny z Verdiho opery Nabucco a také zpěv Jiřího Suchého.
Za půl hodiny bylo po obřadu. Hercova dcera a další členové rodiny přijali kondolence a sešlost se rozjela domů. Nikomu nebylo do řeči...
Pieta v Divadle Járy Cimrmana
V sobotu v 10 hodin se pro veřejnost také otevřelo Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, kde Smoljak působil a rozdával v tandemu se Zdeňkem Svěrákem specifický humor. Lidé ihned utvořili před divadlem fronty, jak zde ostatně vždy bylo dobrým zvykem, a psali vzkazy a osobní vzpomínky do kondolenční knihy.
Z reproduktorů se ozývalo Smoljakovo mluvené slovo. Mnozí lidé zasedli do lavic a v tichosti rozjímali. Kolem 11 hodiny se v Divadle Járy Cimrmana objevil také herec Bolek Polívka. Ani jemu do řeči nebylo a přítomné novináře přešel bez povšimnutí...