Pozvánku na pohřeb dostalo 2000 lidí. Mezi nimi i 500 králů, prezidentů a dalších státníků či politiků. Ti všichni ve Westminsterském opatství vyprovázeli královnu na její poslední cestu. A jelikož šlo o pohřeb panovnice, do Londýna se sjely »pomazané hlavy« ze všech koutů světa, mezi nimi třeba španělský král Felipe VI. (54) či japonský císař Naruhito (62) nebo jordánský král Abdalláh II. (60).
Za Česko se pohřbu zúčastnil premiér Fiala s manželkou Janou (49). Ti měli čestná místa, jelikož před nimi seděl šéf Bílého domu Joe Biden (79) s manželkou Jill (71). „Pohřeb navštívilo obrovské množství hlav států, panovníků a prezidentů a po této stránce je důležité, že jsme tady také viditelně zastoupeni byli,“ uvedl po smutečním obřadu Fiala.
Ten se v neděli účastnil i recepce s novým britským králem Karlem III. (73). „Měl jsem možnost osobně vyjádřit hlubokou účast jménem ČR králi Karlu III.,“ dodal český premiér.
Členkou britské královské rodiny je také princezna Marie Kristina z Kentu (77), která je manželkou prince Michaela z Kentu (80). Česko tak mělo ve Westminsterském opatství další »zastoupení«. Princezna se totiž narodila v Karlových Varech v rodině německého důstojníka ze staré slezské šlechty. Kralování se ale pravděpodobně nedočká. Její manžel je totiž až na 51. místě v nástupnické linii na britský trůn.
A poslední perlička na závěr? Kaple Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství má také český otisk. Je zde totiž pohřbena Alžběta Stuartovna, manželka Fridricha Falckého, známého jako tzv. zimní král.
Fridrich Falcký panoval v českých zemích během stavovského povstání, ale po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vzal nohy na ramena a jeho vláda tak trvala pouze jeden rok. Přesto se jeho choť Alžběta díky tomu pyšnila titulem české královny.
Stovky tisíc lidí sledovaly pohřeb královny v Hyde Parku Blesk TV
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži zapsal do kondolenční knihy.
Král Karel s manželkou Camillou nastoupili na letišti v Aberdeenu do letadla.
Jméno nového britského krále se v ČR bude tradičně počešťovat.
„Co se týká překladu rodných jmen cizích státních příslušníků do češtiny, neexistuje jednoduché pravidlo, pouze lze v úzu sledovat určité tendence a těmi se pak řídit,“ uvedl Ústav pro jazyk český. Z dosavadních rešerší jazykovědců podle ředitele ústavu Martina Proška plyne, že u evropských monarchů převažuje tendence k počešťování jmen. Výjimkou je podle ústavu například jméno španělského krále Juana Carlose I.
Ústav na svém webu připomněl, že v případě britské monarchie se tradičně používá i počeštěné jméno královny Alžběty II., která ve čtvrtek zemřela. „Je nutné zdůraznit, že adaptace vlastních jmen není záležitostí pouze češtiny, setkáváme se s ní i v mnoha jiných jazycích,“ doplnil.
Jan Županič z Historického ústavu Akademie věd ČR se rovněž přiklání k počešťování. „U panovníků je platný úzus, že panovnická jména se vždy překládají, i když se toho v současnosti média nedrží v případě bývalého španělského krále Juana Carlose I.,“ řekl. „Jediné, kde se to (počešťování) nepřekládá, alespoň co jsem zjistil, je třeba u severských jmen. Protože to se bere nějakým způsobem jako zvláštní jméno,“ dodal Županič, který se zabývá dějinami šlechty.
