„Mým snem je být módní návrhářkou,“ říkala Veronika Machová, když se před dvěma lety ucházela o titul Česká Miss. A věřila, že ji soutěž krásy proslaví. Přinese popularitu, která start vytoužené kariéry usnadní. Faktem je, že se příliš nemýlila. Redaktoři společenských rubrik u jejího jména neopomenou zdůrazňovat, že si ten, či onen modýlek navrhla, ušila a hodlá se profesi oděvní návrhářky v budoucnu věnovat. A poměrně masivní byla i anonce její květnové přehlídky. Upoutávka na ni nicméně vzbuzovala pocit, že si modelka na návrhářku spíš hraje. Ostatně, nebyla by jediná.
„Počkejme si, co Machová odprezentuje v květnu,“ napsala jsem tenkrát s tím, že v ukázce postrádám koncept, styl, leit motiv. Ten bohužel scházel i na přehlídce, která se snažila upoutat efektními, v Rusku (jak Machová zdůrazňuje) nakoupenými materiály. Metalickými látkami s efektem lamé, z nichž se často šijí kostýmy do varieté, cirkusu, vystoupení na tanečních soutěžích. Dalším jejím esem jsou v lesku vyvedené zvířecí potisky. Laciný efekt těchto tkanin bohužel neumenšuje ani neobratné pokusy o čistou architektonickou linii, minimalistický střih.
Návrhářský debut Veroniky Machové byl bohužel špatný. Neumělý, s nulovou autorskou invencí. Její přehlídka měla grády provinčního krejčovského salonu na náměstí ze zakázkovou tvorbou na míru. Atraktivnosti akce nepomohlo ani pár VIP hostů, vesměs kolegyň z branže v čele s Českou Miss Jitkou Válkovou. A nepomohla ani předvádějící Česká Miss Jitka Nováčková, královna krásy bez špetky šarmu, sexy charisma. Beznaděj neředil ani hokejový borec, Roman Červenka, jenž pózoval v modelčině safari skvrnitém triku a provokoval k úvaze, zda mu chybí vkus, anebo tak Veroniku miluje. Každopádně působil jak oběť ambicí své milenky.
