Co na to říkají významné ženy?
Po volbách, při vyjednávání vládní koalice, to vypadalo velmi nadějně. Zdálo se, že současnost něžnému pohlaví přeje. Vkládá do něj naději. Vedla ji k tomu skepse nad minulými praktikami politiků, jejich průšvihy napříč parlamentními stranami. Počet poslankyň ve Sněmovně se výrazně zvýšil, lid je volebním kroužkováním posunul na kandidátce dopředu.
Jedna z nejúspěšnějších tváří červnových voleb, Mirka Němcová, se za ODS stala šéfkou dolní komory Parlamentu. Její poslanecké kolegyně Parkanová a Klasnová obsadily dva ze tří postů místopředsedů. A tím veškerý progres skončil. Euforické šampáňa bylo předčasné.. Žádný emancipační třesk, žádná větší participace na politické moci. Naopak.
Zní to absurdně, ale v současné vládě naší republiky není jediná sukně, což se naposledy stalo před osmi lety za vlády premiéry Miloše Zemana. Navnaděné feministky šílí a protestují. Dokonce požádaly prezidenta Klause, aby návrh na personální obsazení současné vlády neschválil. On jej samozřejmě podepsal - řešit ve stávající situaci tuto otázku je přinejmenším nadstandard. Stávající šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka se pak nechal na adresu složení vlády slyšet, že je mimo jiné nekompetentní i proto, že v ní chybí ženy, které by ve své empatii tlumily chystané, sociálně drsné reformy.
Zkrátka všechno je jinak, než se zprvu zdálo. Ženské chlapy neválcují, i když je veřejnost u voleb poměrně dost protěžovala. A úspěšné Věcí veřejné na nich postavily image (nejen) kampaně. Složení kabinetu naopak vypadá na šovinistický masakr.
Spousta otázek k diskuzi
Bylo snad nevídané zastoupení poslankyň v čele Sněmovy diplomatickým tahem, jak ukonejšit společenskou potřebu žen ve vysoké politice? Byla to snad úlitba pro veřejnost mající obhájit ryze mužské složení vlády? Jak si tento machistický počin vlastně vysvětlit?
Význam slova machismus lze popsat jako vystavované nebo přehnané mužské ego. A v řadě slovníků stojí dovětek, že machismus je v mnoha zemích přijatelný nebo dokonce žádaný. Zřejmě k nim stále patří i Česká republika. Nad tímto konstatováním by zejména měla šílet strana Věci veřejné. Ona přece na potřebě žen v politice staví – nebo stavěla. Nicméně ani jednu ženu do čela čtyř vybojovaných ministerstev nedala.
Šéf VV Radek John to vysvětluje tím, že ženy z VV, které se vyjednávacích kol zúčastnily, zájem o ministerskou funkci neměly. Samotná jednání jim stačila. Tím v podstatě potvrzuje výsledky šetření, podle nichž jsou ženy méně průbojné. Silová politika je jim cizí, berou větší ohled na potřebu soukromí a rodinného života. To ale přece chtěly ženy z VV prolomit!
Podle politologa Jana Kubáčka není absence žen v kabinetu v rozporu s vůlí voličů, kteří jich zvolili do dolní komory rekordní počet. Podle něj je to se zastoupením žen v kabinetu složitější, neboť vláda musí zejména předvést tah na branku, vůli provést změny, dosáhnout stanovených výsledků. Politolog tedy míní, že na začátek stačí, když voliči budou vidět hlavně sukně ve Sněmovně a pokud uvidí, že se v dolní komoře Parlamentu vytrácí vulgarita, silová politika, budou spokojeni.
Otázkou je, zda budou spokojeny ženy. A jestli se kabinet bez ženského elementu obejde. Zejména, když bude přinášet nepopulární opatření, která se v podání něžného pohlaví přijímají poněkud smířlivěji.
Co si myslíte vy, čtenáři? Voliči, kteří jste parlamentním stranám dali v naději svůj hlas. A možná na volebním lístku zaškrtli právě ženu poslankyni…
