Vysokou krásku s noblesou hodnou aristokratky u nás veřejnost příliš nezná. Na rozdíl od Maxové, Herzigové, Peštové, které po ní prorazily na počátku devadesátých let. O to víc stojí za to si Porizkovou připomenout. Ve svém oboru byla hvězdou a její život připomíná příběh z červené knihovny. Jak chudá a nešťastná holka ke slávě přišla. Stala se slavnou a bohatou ikonou krásy této planety. Ale je tak jednoduché? Co za to musela zaplatit?
Prachy, motor života
Ano, Paulina je dalším důkazem, že americký sen existuje. Její dětství nijak idylické nebylo. Rodiče v osmašedesátém emigrovali za vidinou lepší existence. Ona zůstala u babičky v Prostějově. Mámu tři roky neviděla. Když si pro ni přijela, nic necítila. „Byla pro mě cizí ženská,“ vzpomíná Porizková.
V novém domově, kterým se stalo Švédsko, Paulina šťastná nebyla. Děti ji nepřijaly, rodiče se rozvedli. Žila s mámou a malým bratrem, kterého věčně hlídala. V okolí zažívala jen posměšky. Byla pro něj nemožnou komoušskou holkou. Přivandrovalcem. Alespoň ona to tak vnímala a fóbie z lidí stoupala. Nemohla spolknout sousto, vyjít na ulici...
Osudový zlom nastal, když pózovala kamarádce, která toužila být fotografkou a snímek poslala do agentury Elite. Ona neuspěla, ale scouti si Pauliny všimli. Poslali pro ni z Paříže letadlo. Zakázky a peníze se začaly hrnout. „Všechno šlo stranou. Škola i rodina. Šla jsem tam, kde byly prachy. Nic jiného mě nezajímalo. Pomohly mi získat sebevědomí,“ říká Paulína. Tenkrát jí bylo patnáct let.
Amerika, země zaslíbená
Po třech letech ve Francii odletěla Paulina do Států. Tam, stejně jako nyní, bylo centrum modelingového byznysu. V USA si také vzala svého prvního a posledního muže, hudebníka ze skupiny The Cars Rica Ocaseka. Kráska a zvíře, říkalo se o tomhle páru. Kráska a zvíře mají dva syny a šťastné manželství.
Chtělo by se říci, že Pauliny život nezačal nejlíp, ale pak jí strádání vynahradil. Stala se hvězdou modelingu srovnatelnou se Cindy Crawford. Zahrála si i v několika filmech, i když druhou Kim Basinger se rozhodně nestala. Vydobyla si společenský kredit a tomu odpovídá i konto v bance.
„Dřív bylo opravdu skvělé být modelkou. Dostávaly jsme opravdu velké peníze. Lidi byli profesionální, chodili včas,“ říká Paulina, která v džungli modelingu bravurně obstála. Nepropadla drogám ani alkoholu. Udržela si harmonické manželství. Zadarmo to však nebylo. Notný kus výdělků padl na psychoterapeuty. Fobii z lidí a nepřekonatelnou úzkost ani její Ricky, děti, sláva, bohatství nepřekonaly.
Konec na pokračování
Před deseti lety Porizková zavolala svému agentovi a řekla: „Končím, už mi nehledejte žádnou práci. Nechci žádné nové vizitky. V branži jsem skončila. Myslím, že dvacet let stačilo."
Paulina odchod ze scény zvládla s noblesou. S instinktem dámy rozpoznala moment, kdy je dobré říci dost. Ale dvacetiletou kariéru nelze jen tak odškrtnout. Paulina se s ní svým způsobem vyrovnala v knize Model Summer, již psala řadu let. Na pulty se dostala před třemi roky a popisuje příběh patnáctileté modelky Jiriny ze Švédska.
Mladá a nezkušená hrdinka Porizková poznává praktiky továrny na iluzi krásy, také sex a drogy, které s ní souvisí. „Opíráme se o zeď, jeho ruce jsou všude, jeho rty, moje rty, přestávám vnímat, kde jsem to ještě já a kde je to on... Je tu spousta knoflíků a zipů, které je třeba rychle rozepnout. V souboji s nachovým saténem a ozdobnými korálky sundává moje prádlo a proniká do mě. K tomuto bylo stvořeno moje tělo."
Svůj stín nepřekročíš
Mnozí spekulují, že Paulina napsala jakousi paralelu svého života - že se spíš jedná o biografii než fikci. Ona to nijak nekomentuje. Jako dobrá obchodnice ví, jak dráždivá je příchuť tajemství. O současném modelingu mluví s despektem. Nynější topmodelky jsou pro ni mrtvým zbožím. Jejich povolání ztrácí prestiž, stávají se bezduchými ramínky na šaty...
Paulina Pořízkova je každopádně úspěšná žena s vlastním názorem. Pere se stárnutím decentním způsobem. Dala by se nazvat Audrey Hepburn světového modelingu. A stejně jako Audrey bojuje s úzkostí. Stává se, že měsíc nevyjde z domu. Dneska, devátého dubna oslaví pětačtyřicet. Pro některou ženu je to smrtelné číslo, jiná začíná žít.
