Je toho mnoho, prosím, podívejte se na stránky Herecké asociace: www.hereckaasociace.cz, kde se detailně dozvíte o našich aktivitách. Také máme stránky Cen Thálie: www.ceny-thalie.cz. A k tomu všemu i facebookové stránky. Děkuji vám i všem, které zajímaly mé názory. Rozloučím se s vámi dvěma mými nejoblíbenějšími buddhistickými myšlenkami: 1. Je nezbytné konat dobro - ale musíme jej konat dobře. 2. BUĎ tou změnou, kterou chceš uvidět. Těším se s vámi u obrazovek při přímém přenosu z jubilejních 20. Cen Thálie na ČT 1 v sobotu 23. 3. od 20:00 hodin. Váš Jiří Hromada, prezident Herecké asociace.

Ano, je to tak.

Moc si vážím vaší upřímnosti. Ano, nádherně se mi dýchá, chodí a po vyšetření mým panem doktorem, který mne dlouhá léta nabádal k zhubnutí, jsem slyšel na mé "Tak co?" odpověď: "Jako miminko, pane Hromada." Kůže se částečně poddala, ale plánuji na léto její odstranění v podbříšku. Děkuji za zájem.

To je milý...

Ano, bandáž jsem odmítl. Ale musím odmítnout i váš názor. Ze zhruba čtyř tisíc herců možná stovka má možnost vysokého výdělku. Vím, že je stát ke kultuře macešský, ale věřím, že divadlo nezahyne, protože provází lidstvo od prvobytně pospolné společnosti. Vždy procházelo nějakými krizemi, ale dobrý herec umí hrát všude. A dobré divadlo nepotřebuje dobré peníze, ale především dobré herce - a ty jsme v naší zemi vždycky měli a mít budeme.

Nadace život umělce, kterou Herecká asociace spoluzaložila, má sofistikovaný sociální program pro seniory, každoročně uděluje ceny Senior Prix umělcům nad 70 let a podporuje velký počet uměleckých počinů. Herecká asociace poskytuje zdarma právní poradenství, přiděluje sociální výpomoc těm, kteří se ocitli v nouzi a poskytuje bezúročné půjčky. Takže vidíte, že se snažíme myslet na všechno. Limitující jsou ovšem naše finanční možnosti.

Geny moravského rodu Hromadů. Předci pod sto kilo nikdy nešli. Chlapi byli vysocí, ženy až do 200 kg. Já jako chlapec jsem byl taky kulička, až touha po divadle (a to, že maminka byla od mých 15 let tři roky v nemocnici - a musel jsem se starat o sebe sám) mne přinutila stát se štíhlým. Poté, co jsem přestal běhat po jevišti a začal sedět u mikrofonu v rozhlase a dabingu a na schůzích jako aktivista, a začal jsem si všechno hodně brát, nenápadně jsem přibíral cca 5 kilo ročně. Krát 20 let a z osmdesátikilového se stal stoosmdesát kilo mohutný Jirka.

Jsem zvyklý. Těší mne vaše uznání. Teď už si mě můžete vážit o 80 kilo méně :-).

Od malička jsem recitoval po soutěžích a schůzích, hrál v divadle poezie i v činoherním amatérském divadle v Chomutově - nic jiného, než být hercem - bylo mojí touhou.

Velmi. Ivana Trojana mám rád na jevišti i ve filmu (mimo jiné je letos nominovaný i na Cenu Thálie). A Ondra Vetchý si Lva zasloužil už dávno.

Opravdu jsem vás neoklamal. Teď jsem si zkusil napsat na prezident@hereckaasociace.cz a vše je v pořádku. Zkuste se podívat na naše stránky Herecké asociace (www.hereckaasociace.cz), kde na homepage najdete rozkliknutelnou e-mailovou adresu na mne.

Neodvažuji se tipovat. Kolegium hlasuje dvě hodiny před přímým přenosem za přítomnosti notáře do zapečetěných uren. Společně s vámi se výsledek dozvím až v hledišti Národního divadla z úst moderátora Antonína Procházky, nebo těch, kteří budou předávat ceny v jednotlivých kategoriích.

Já jsem nikdy nebojoval pouze za práva gay a lesbické minority, vždycky mne zajímala jinakost jako inspirace a provokace světa, zajímají mě všechny minority (konec konců každý z nás, pokud si to přizná, do nějaké minority patří). Teď, když jsem předal vše mladé generaci, jsem přijal novou výzvu od herecké minority. Nějakou dobu jsem se rozmýšlel, ale pak jsem zjistil, že se v mém životě nic nezmění. Problémy herců jsou identické - ať už legislativní, každodenní touhy po pochopení, ocenění, nebo každodenní boj o existenci. Kultura, věda a školství jsou dnes na posledním místě státního rozpočtu. Mnozí herci jsou gayové, ti ostatní mají rádi ženy, ale mnohé vlastnosti nás spojují - kreativita, svobodné myšlení, touha po kráse atd.

Herecká rodina má svůj temperament, různorodost, vášnivé vlastnosti, ješitnost, sebestřednost, ale i schopnost člověka rozplakat, nebo obšťastnit smíchem. Deno-denně žijeme s emocí, není jednoduché se zklidnit - být věcný a pragmatický - jak to dnešní doba vyžaduje. S tím vším počítám. Všem se snažím naslouchat a trpělivě si počkat, až se rozvášněná duše zklidní a pak se pokusit nalézt řešení jejího problému.

Diváky.

Dobrý den, omlouvám se, pokud máte problémy. Ještě jednou: prezident@hereckaasociace.cz (někteří ze zvyku píší prezident se s - president - a proto se jim nedaří e-mail odeslat).

Nemyslím, že tištěný časopis pro minoritu by se dnes v konkurenci velmi aktuálního internetu mohl prosadit. Navíc všechny své funkce v gay hnutí jsem předal mladé generaci a nechci jim do toho mluvit. Dokázali jsme vyřešit všechno podstatné a je teď na nich, aby si to dotvořili podle vlastního vidění světa. Jsem připraven kdykoliv říci svůj názor, poradit i pomoci, ale ta vlastní aktivistická práce je už na nich.

Celý přípravný tým ví, že jde o všechno. Poroty viděly na tři sta premiér, kolegium teď navštívilo všechny v úzké nominaci a veškerá naše příprava směřuje k tomu, abychom připravili důstojně, ale i s humorem ten velký svátek herců a hereček - a věřím, že i vás, diváků. Promýšlíme a realizujeme každý detail, každou vteřinu stominutového přímého přenosu (protože jde o jubilejní dvacátou Thálii, dala nám ČT možnost prodloužit večer o dvacet minut, než tomu bylo v minulosti). Režisér večera i přímého přenosu Ondřej Kepka už jistě dlouho nespí, manažerka Milada Apeltauerová celé dny telefonuje a sjednává detaily, tajemnice Martina Němečková se pokouší nafouknout Národní divadlo, aby vyhověla pětinásobnému zájmu o vstupenky a moje sekretářka Věra Jurková píše a píše a píše na všechny strany. Děkuji jim i všem ostatním za pevné nervy a neuvěřitelné nasazení. Pevně věřím, že to nebude ztracený večer.

Touha osvobodit duši z vězení.

Obdivuji předešlé generace herců, kteří si prošli kočovnými divadly, kteří odehráli stovky rolí a se kterými se setkat bylo pro mne hlubokou inspirací. Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Václav Voska, Ladislav Pešek - ale také Vlastimil Brodský, Jiřina Jirásková, Jana Hlaváčová, Slávka Budínová a opravdu mnozí a mnozí další. Měřítkem pro mě vždy je, zda chci představení znovu vidět. Na ta jejich jsem se vracel i čtyřikrát, pětkrát i vícekrát. Stačí mi zaslechnout jejich hlas v rozhlase a okamžitě všeho nechám - stále se od nich učím. Proto nemám rád herectví politiků - to většinou nejsou herci (kteří pravdivě jsou), ale ti, kteří předstírají a myslí si, že to stačí k oblbnutí národa. Prostě diletantismus na jeviště divadla nebo světa nepatří.

Kromě dělené stravy (jak jsem již napsal) jsem žádného trenéra neměl. Až teď přijde zase jaro a léto, budu se více věnovat pohybu - především miluji plavání a turistiku.

Možná byste mohl navštívit nějaké krásné představení, které by vám pomohlo vyřešit problém sama se sebou. Vaše nenávist mne trápí, protože vidím, že z vás tryská jenom proto, že nenávidíte i sám sebe. Zkuste se mít rád a možná, že vás osloví i jiná dimenze krásy života, než kterou řešíte.

Redaktor nemůže odpovědět - není tu se mnou. Já jsem zvyklý na jakékoliv otázky v průběhu mého dvacetiletého aktivistického působení. Díky za podporu i za podnět, který je v jistém smyslu rovněž otázkou.

Za celoživotní mistrovství obdrží Ceny Thálie ve všech kategoriích (činohra, opera, muzikál a balet) opravdoví mistři svého řemesla, myslím, že milováni diváky - i námi mladšími kolegy. Poprvé udělí Herecká asociace také ceny za loutkové a loutkářské mistrovství. Dívejte se tuto sobotu na ČT 1 od 20:00 - v přímém přenosu z Národního divadla s námi vše prožijete.

To mě moc těší - hlas je prý ozvěnou duše. Jsem rád, že vás oslovuje...

To nevím. Ani mě to nezajímá - zajímá mě jeho profesionalita a lidství.

Moc mě vaše uznání těší, ale poté, co jsem navštívil všechna divadla v regionech nemohu udělat žebříček. Jsou to představení, tu lepší, tu horší, většinou s málo početným souborem, kde má každý z herců svůj přesný smysl, představení více či méně talentovaná, ale v každém případě navštěvovaná. Lidé si váží SVÝCH HERCŮ a v každém divadle jsem se setkal sice s otevřeností, se kterou mi sdělovali šéfové své problémy se zřizovateli (kteří by raději z divadel udělali stagiony, a z herců námezní síly, které by si občas přišly zahrát), ale na druhou stranu s vůlí své divadlo (od Chebu po Český Těšín) udržet. Každé divadlo má svou éru, své období - a já se těším na sobotu, kdy zase Herecká asociace předá v Národním divadle Ceny Thálie těm umělcům, kterým se to v uplynulém období podařilo nejlépe.

Nejen mladí herci, ale mnozí mladí žijí tímto stylem, možná mají bohaté rodiče, bohaté partnery, někteří si opravdu vydělají svou profesí rychle na nadstandard. Jak je to konkrétněji, jsem již odpověděl.

Myslím, že tuneláři se svým poflakováním, které způsobilo miliardové ztráty pro vědu, kulturu i obyčejný lidský život, by měli být naším prvořadým zájmem ke kritice, nikoliv herci, kteří chtějí vnést do každodenních strastí a úsilí o živobytí - poezii, schopnost vnímat a cítit i problémy druhého a předávat v lidské komunikaci obyčejná lidská poselství. Nejde o Národní obrození, ale o obrození nás všech. Herci nejsou Bozi, ale Bůh jim dal dar, který rozhodně nepromarňují poflakováním. Děkuji

Žádný herec nemůže být chudý. Deno-denní styk s uměním, kulturou - hodnotami, které člověka bytostně naplňují, jsou pro duchovní život nezbytné. Z tohoto hlediska jsme největší boháči. Zmínil jsem se o stovkách herců na oblasti, o kterých se rozhodně z hlediska ekonomického nedá říct, že by si mohli výskat. Trochu vám nerozumím, nidky mě nezajímalo, kdo si kolik vydělává, stále mne baví setkávat se s lidmi, kteří mi mohou předat své zkušenosti, svoji kreativitu, svoji energii, lásku k životu a víru v Boha. Zapomeňte na konzum a syťte se posláním lidské bytosti v tomhle svízelném pozemském životě.

Prima, dabing a rozhlas - disciplíny hereckého řemesla mi pomáhají (poté, co jsem opustil divadlo vlivem své veřejné činnosti) udržet profesionální kontakt s povoláním a kolegy, živit se profesí, kterou miluju. A zároveň v nové funkci prezidenta Herecké asociace být stále uprostřed dění. Ať se vám daří.

Děkuji, za 14 měsíců se mi pdoařilo zbavit se 80 kilogramů. Máte pravdu, dělená strava na mne velmi zapůsobila. Ale myslím, že to podstatné bylo, že jsem se jednoho dne rozhodl opravdu chtít a že mi mé okolí velmi pomáhalo. Mám připravený podrobný návod a velice rád jej každému, kdo má vůli mě následovat, zašlu. Své žádosti můžete zasílat mailem na adresu prezident@hereckaasociace.cz.

Dobrý den, zdravím čtenáře. Myslím, že realita je jiná. Navštívil jsem všechna oblastní divadla. Zatímco v ČR je průměrný plat 25 tisíc, průměrný plat herců v těchto divadlech je pouze 20 tisíc. V Praze je to podobné. Pražští herci narozdíl od oblastních mají příležitost v dabingu, v rozhlase, nebo točit seriály v televizi, nebo dostat roli ve filmu. Oblastní herci tuto příležitost nemají. Ano, znám některé herce, kteří si nadstandardně vydělají, ale nikdy nikdo z nás neví, zda v budoucnosti dostane nějakou další příležitost. Herci nebědují, herci svou profesi milují - jinak by těžko od rána do večera zkoušeli, hráli - často i o víkendu a o svátcích, jezdili na zájezdy. Jediný luxus, který herec má, je spokojený divák. Pocit po zdařilém představení se nedá ničím zaplatit.