Tam odvykala těžké závislosti na alkoholu a kokainu. A životem se jí tak promítla její role v seriálu Ulice - feťačky Zuzany Hrubé. Blesku poskytla exkluzivní rozhovor, ve kterém poprvé otevřeně promluvila o nejtěžších chvílích svého života.

Fotogalerie

2 fotografie

Léčebna v Červeném Dvoře v jižních Čechách se stala dočasným domovem herečky, která bude opět zářit v Ulici

Autor: Martin Mithofer

Šárko, odcházíte po 14 týdnech z léčebny, určitě jste na sebe pyšná... Co se ale vůbec stalo, že jste propadla závislosti?

"Začalo to v době, kdy jsem měla problémy s jídlem. Propadla jsem anorexii, pak se to přehouplo v bulimii. To byl odrazový můstek..."

Kdy se u vás závislosti začaly projevovat?

"Je to těžké určit. Když se zamyslím, tak před pěti lety jsem to poprvé začala řešit."

Řešit... Co tím máte konkrétně na mysli?

"Byla jsem v Lochotíně na detoxu, měla jsem půlroční úlet na pervitinu."

Pervitin jste šňupala, nebo píchala do žíly?

"Šňupala."

Pak jste přešla na kokain?

"Přesně tak."

O kokainu se říká, že to je droga bohatých... Někdy si feťáci na svou dávku vydělávají prostitucí, to asi nebyl váš případ?

"V žádném případě! Začala jsem vydělávat jako herečka větší peníze a přešla na kokain."

Vzala jste si drogu někdy během natáčení?

"Ne, to vážně ne. Neříkám, že jsem třeba nebyla po opici, ale v práci jsem si to nedovolila."

Kombinace práce a vaší závislosti se asi nedá dlouhodobě zvládat. Muselo se tedy něco stát, že jste se sama rozhodla léčit...

"Letos v lednu. Bylo to po jedné párty. A někdo mě na ulici zmlátil, probudila jsem se na policejní stanici a pak jsem musela do nemocnice. Měla jsem otřes mozku a byla jsem na drogách... Přesto jsem podepsala revers. Pak jsem jela domů, když jsem ale usínala, tak se mi před očima objevoval záblesk pěsti letící do mého obličeje a nějaký plešatý chlap."

Podala jste trestní oznámení?

"Ne, ale ještě ten večer jsem volala psychologovi. Přítel mi došel pro zklidňující prášky a těch jsem během dvou dnů snědla asi třicet. Pak jsem znovu jela do nemocnice... Byla jsem celá zubožená. Nakonec mě v tomhle stavu našli rodiče a odvezli mě do Bohnic.

Léčit jste se po svém zážitku ještě nešla. Vaše chování způsobené závislostí přeci nešlo přehlédnout. Co na to rodina, kolegové v práci?

"Přítel byl nešťastnej, měl o mě strach, cítil se bezmocný. Kolegové se mi snažili pomoct, zastavit mě, to ale nešlo, muselo tedy přijít rozhodnutí jít se dobrovolně léčit."

Musela jste tedy s pravdou ven, jak jste to oznámila v práci, než jste odjela do léčebny?

"Přišla jsem za šéfem seriálu Ulice Michalem Rajtlerem, vše mu řekla a on mi vyšel vstříc. Do léčebny jsem přijela s třemi kufry. Okamžitě jsem šla na detox. Byla jsem v malém oddělení asi 5 dnů, než doktor uznal, že je možné mě přesunout."

Jaký byl váš denní režim?

"Vstává se v pět ráno. Rozcvička v šest, o půl sedmé je snídaně, do osmi jsou úklidy pokojů..."

Co se stane, když nesplníte pokyny, které léčebna vyžaduje?

"Chování je bodované, a to buď pozitivně, nebo negativně. Když člověk třikrát poruší režim, tak ho vyhoděj, protože jste v léčebně dobrovolně."

Jsou pacienti, kromě toho, že se chtějí vyléčit, nějak motivovaní?

"Motivací je třeba vycházka ven."

Jak jste trávila odpoledne?

"Po obědě jsou terapie. Pracovní terapie, kde jsme se starali o objekt, pak je arteterapie, kde jsme kreslili, a doktor ty malby analyzuje podle barev..."

Jak to bylo u vás, svět pro vás v začátcích léčby asi nebyl v těch nejlepších barvách?

"Přesně. Ze začátku jsem kreslila hodně v šedé, a tak mi bylo řečeno, že nemám výhled do budoucna... To je vlastně diagnózou, protože toxikomani žijou ze dne na den. Neplánují, co bude za týden."

Co pro vás byl nejhorší zážitek během léčby?

"Byly chvíle, kdy jsem dostala chuť na cigaretu marihuany nebo pivo. A člověk si potom říká, že celý život si už nesmí dát. Pak ještě, když mi lékař řekl, že jsem herečka i ve svém osobním životě a že se nemohu najít."

Jak to mám chápat?

"Jako že jsem jiná v práci, v soukromí, mezi lidma. Pokaždé prostě jiná, pořád hraju."

Teď jste opustila brány léčebny, ale sama dobře víte, že k drogám jste se dostala i díky svému okolí. Změníte okruh přátel?

"Uvědomuji si to. Nesmím chodit do barů. Je dost možné, že si s některými ani už nebudu mít co říct. Nejde jít už na pivo a podobně."

To asi bude těžké, teď jste ale posílená léčbou, nebojíte se, že časem budete slábnout?

"Budu se udržovat, tedy chodit na doléčování. V Praze jednou týdně na konzultace. Za dva měsíce sem jedu zpět na týden. Musím se držet, i když nevím, co bude za dva, tři roky..."

Pojďme zpět k práci. Přemýšlela jste nad tím, jak vás teď přijmou kolegové z natáčení Ulice nebo že venku si na vás lidé ukážou a řeknou: Hele, to je ta feťačka?

"Cítím se obrněná, dřív by mě to asi položilo, ale nebojím se toho. Člověk musí zůstat nad věcí. Myslím, že kolegové mi budou naopak oporou."

Měla jste tendence z léčebny utéct? Už jednou jste přece na detoxu byla a nevydržela jste.

"Ne, to ne. Chtěla jsem to teď zvládnout."

Vím, že si pacienti píšou i svůj deníček, jaký to má význam?

"Zapisují své pocity a jiné poznámky celý den. To pak dají terapeutům. Je důležité, aby si člověk dokázal určité věci přiznat."

A co pro vás bylo nejtěžším přiznáním?

"Že jsem opravdu závislá."

Chyběl vám během pobytu v léčebně sex?

"Strašně... (smích)."

Bála se, že ji Nova vyhodí. Více zde!