Ať už to byl šarmantní a okouzlující detektiv Nick Carter z komediálního snímku Adéla ještě nevečeřela či hrabě Teleke z Tölökö z parodie Tajemství hradu v Karpatech.

Byl ale také výborným divadelním hercem, na jehož Jánošíka se ve Slovenském národním divadle prodávaly lístky na několik let dopředu. Především slovenským divákům byl znám nejen jako herec, ale také coby zpěvák.

"Je mi jedno, jak dlouho budu žít, ale vždy se snažím žít naplno," prohlásil před časem Dočolomanský, který si až do svého pozdního věku dokázal udržet obdivuhodnou svěžest. Dokonce ještě ve svých šedesáti letech zvládal na divadelním jevišti bez problémů salta. V zápase se zákeřnou chorobou však dnes v bratislavské nemocnici podlehl.

Michal Dočolomanský se narodil v polské vesničce Niedzica 25. března 1942 jako šesté z deseti dětí rumunské matce a slovenskému otci. Na Slovensko se rodina přistěhovala na konci druhé světové války, dětství pak strávil ve Svatém Juru u Bratislavy.

Miláček žen se k hereckému povolání dostal náhodou. "Nebýt kamarádů, kteří mě doslova vyhecovali, abych šel dělat zkoušky na divadelní fakultu, určitě by mě herectví minulo," tvrdil Dočolomanský. Hrál sice už na základní škole v ochotnickém souboru, ale více ho zajímala auta, proto se vyučil automechanikem. Automobilové závody a bezmotorové létání se ostatně staly Dočolomanského celoživotní láskou.

Ačkoli stál na jevišti poprvé už ve třinácti letech (v Andersenově pohádce Sněhová královna), ještě v prvním ročníku Vysoké školy múzických umění v Bratislavě se strašně styděl. "Zachránilo mě, že jsme na konci prvního ročníku nebyli klasifikováni. V tom druhém už se to ve mně nějak zlomilo a začal jsem být přístupný a otevřený - prostě jsem se stal hercem," vypráví Dočolomanský, který nakonec promoval s červeným diplomem.

To se psal rok 1964. Hned týž rok získal angažmá jako člen činohry Slovenského národního divadla, které se stalo jeho dlouholetým působištěm a kde ho potkala řada nádherných rolí. Jedna z nich byla ale naprosto výjimečná - Jánošíka v muzikále Na skle malované hrál Dočolomanský poprvé v roce 1974 a představení mělo takový úspěch, že vstupenky na ně byly vyprodány na několik let dopředu. Z bezpočtu divadelních rolí, které během svého života ztvárnil, osobně považoval za největší part svého života Ibsenova Peera Gynta.

V 70. a 80. letech patřil Dočolomanský k nejvytíženějším filmovým hercům v Československu. Z řady filmů, mimo jiné Měděná věž, Noční jezdci, Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech, Tisícročná včela či Mrtví učí živé, vzpomínal podle svých slov asi nejraději na Adélu. "Představovala velmi náročnou práci, a možná proto ji mám tak rád. Hrát s Kopeckým, Hrušínským, Peškem byla čest," vzpomínal na natáčení.

V roce 2004 podstoupil Michal Dočolomanský operaci srdce a postupně se začal stahovat do soukromí, ačkoli divadelní angažmá si ponechával. Osudnou se mu stala rakovina plic, které dnes podlehl.

Za své herecké výkony získal Dočolomanský mimo jiné titul zasloužilý umělec a v roce 2007 mu byl udělen Řád Ľudovíta Štúra I. třídy. Byl rovněž několikanásobným výhercem slovenské ankety o nejpopulárnějšího herce.