Přišel rozesmátý, pohodový, s nadhledem. Idol teenagerek podle všeho dospěl.
Jak jste balil holky před Snowboarďáky? Muselo to být přece jen o trochu složitější, ne?
"No, to je zvláštní. Protože já mám pocit, že teď je to složitější než předtím. Předtím jsem se o to musel nějak snažit, musel jsem pro to něco dělat, musel jsem se pitvořit nebo cokoli, prostě blbnout. Ale potom se to stalo automatickou věcí, přehouplo se to do roviny, kdy stačí lusknout, což mě nějak přestalo bavit. Není tam ten souboj, to ulovení. Začalo mi připadat, že je to teď těžší... ale asi to je lehčí, podstatně lehčí." (směje se)
Nuda, že?
"Dneska si naopak vybírám ty, kterým se nelíbím jako herec nebo jako člověk, a ty se snažím dobýt. A o to je to zase na jednu stranu těžší, že člověk začíná z nějakého minusu, musí se dostat k nule a pak teprve do toho plusu."
Kde potkáváte dívky, kterým se nelíbíte?
"Většinou jsou trošku starší, někde je potkám, kdekoli... Ony mi nadávají a já se je snažím vyvést z toho lesa omylů a přesvědčit o tom, že jsem úplně jinej, že jsem bezvadnej. Většinou je prachsprostě ukecám."
Kdy jste zjistil, že holky nejsou jen nezajímavé bytosti, od kterých lze nanejvýš opisovat?
"Myslím, že docela brzo, už ve školce jsem si hrál na svatby a chodil jsem s nějakou holkou, nebo jsem se o to pokoušel, dával jsem jí korálky... Takže jsem od začátku tušil, že ty holky jsou taky k něčemu jinýmu, ale na to opisování taky nejsou špatný." (směje se)
Ale matika se od holek většinou opisovat nedá, nebo ano?
"Já můžu opisovat matiku úplně od kohokoli (směje se), to je jedno. A vždycky si pomůžu."
Mívali jste ve škole besedy s odborníky na sexuální výchovu?
"Měli jsme besedu, ze které jsem si odnesl svůj první prezervativ a slečny svou první vložku, to bylo poučné. Ale víc mi utkvěla přednáška, jak si máme čistit zuby. Nevím, z jakého důvodu, asi proto, že jsem většinu věcí věděl, už když nám přednášeli o těch choulostivých záležitostech. Ani nevím, jak vlastně jsem těch vědomostí nabyl. Dnes už to není tak, že otec jednou přijde a řekne: Tak, synku, je čas, abych ti něco řekl: Už se stáváš mužem..."
A přišel jednou váš táta a řekl: Tak, synku...?
"Jednou přišel, to už jsem byl muž (směje se). Řekl jsem mu, že jde s křížkem po funuse."
Prozradíte, kolik vám bylo let?
"Nechme to zahaleno tajemstvím."
Jste už dospělý, děsí vás to?
"Necítím se být úplně dospělej a nechci být dospělej. Protože už takhle bydlím sám, sám se o sebe starám už delší dobu, vůbec nejsem závislý na rodičích, takže nějaké ty dospělácké starosti mám, ale snažím se je brát s dětským duchem a dětským pohledem na svět. Rozhodně nechci dospět, to je asi to nejhorší, co se může člověku stát."
Domácí práce ignorujete?
"Ne, snažím se o ně podělit s přítelkyní, která je u mě občas na návštěvě, ta mi s tím hodně pomáhá, a něco zvládám. Byl jsem vždycky hroznej bordelář a máma mi tvrdila, že nebudu nikdy moci bydlet sám, že shniju ve špíně. A já jí vyčítal, že mi vždycky uklidí v pokoji a já tam pak nemám svůj systém. Tak teď jsem si tam konečně utvořil ten svůj systém. Máma se mi omlouvala, když viděla ten pořádek a útulno."
Zmínil jste se o přítelkyni. Kdo to je?
"Jmenuje se Andrijanka, dělá styling a kostýmní výtvarnictví, seznámili jsme se při focení. Je trošku starší... Nějak jsem se zakoukal. Nevěřím na lásku na první pohled, ale nějak to tam bliklo, pak jsme se sešli a najednou bum! Už ji mám u sebe nalifrovanou." (směje se)
Už si přinesla svoje kufry?
"Ne, to ne, to ne. Ale mám ji tam často na návštěvě. Na vážné vztahy je čas. Shodou okolností naši kamarádi spolu taky začali chodit, vlastně se k sobě okamžitě nastěhovali a už se od sebe zase stěhujou pryč."
Vaše první láska – byla to herečka Terezka Voříšková?
"Ano. První láska byla intenzivní, vryla se do paměti. Pravda je taková, že to skončilo divnou domluvou na jakési pauze, že už jsme spolu byli dlouho, a pak se to úplně rozklížilo."
Umíte si představit manželství? Celý život pouze s jedinou ženou?
"Já si to radši nepředstavuju (směje se). Asi nějaká taková někde je... Teď si to představit ještě nedovedu."
Třeba do toho v pětačtyřiceti dorostete.
(směje se) "V pětašedesáti."
Jak pečujete o svůj vzhled?
"Minimálně. Tak umeju se, no. Dneska jsem si dokonce umyl i vlasy, oholil jsem se, kvůli focení. Strašně dlouho mám jeden účes, ale to je taky kvůli seriálu (Pojišťovna štěstí – pozn. red.), tenhle květák mám na hlavě dlouhou dobu. Ze začátku mě všichni házeli do škatule toho hezkýho slušňáka a toho idola, tak jsem na to záměrně kašlal, byl jsem záměrně špinavej."
Co na to vaše maminka?
"Matka to nesnášela, vždycky mi kradla kalhoty a záplatovala, nebo mi je nechávala u babičky záplatovat. Já to nenáviděl, protože jsem chtěl být roztrhanej, chtěl jsem být špinavej, prostě dítě ulice... Ale nikdy mi nebylo dopřáno."
Šílenství fanynek prý ustoupilo, je to tak?
"Víceméně ustoupilo, za den rozdám pár podpisů, ale spíš je to o tom, že na sobě cítíte oči lidí kolem. Začínám si na to docela už zvykat. Ze začátku jsem to dost blbě snášel, cítil jsem se hrozně nahej, když jsem chodil po ulicích. A stávalo se, když jsme třeba někde byli s Jiřím (Mádlem), že nás dav umačkával tak, že jsme se nemohli hnout. Ale to už asi nikdy nezažiju."
