Elegantní klavírista, herec a moderátor Petr Vondráček (32) je už čtyři roky zadaný, žije s divadelní herečkou Bárou Janatkovou. Před časem přiznal problémy s alkoholem, který mu pomáhal unést rychlou slávu. Dnes už si s whisky netyká.

Jeho show Hádej, kdo jsem vyhrála v anketě TýTý kategorii Pořad roku. Teoreticky mu sláva mohla stoupnout do hlavy. Prý nestoupla. "Doma se jako Elvis nechovám," říká.

Fotogalerie

1 fotografie

Jaký máte dneska vztah k alkoholu?

"Já si rád dám pivo, když se o mně řekne, že jsem pivař, tak to ještě beru. Hlásím se k tomu, že si to pivko dám."

Sleduje přítelkyně pořad Hádej, kdo jsem?

"Hraje v divadle, čili po večerech bývá málokdy doma. A když je doma, tak se třeba podívá. Ale že bych ji do toho nutil, to ne (směje se). Ať si pustí klidně jiný seriál, mně je to jedno. To Elvis nutil Priscillu, když si ji vzal za manželku, aby si barvila vlasy načerno, aby je měla jako on. Jenže to byl Elvis, to já zase nejsem."

A vy do kladenského divadla chodit musíte?

"Kdybych musel, tak s ní nejsem. Můžu. A rád se jdu podívat."

Co se vztahů týče, rodiče - oba učitelé - vám nastavili laťku vysoko. Jsou spolu pěknou řádku let, že?

"Dlouho. V devětašedesátém se brali, takže za rok budou mít čtyřicet let výročí. A to ještě dokonce měli i společně kabinet. Byli spolu nonstop. Dodnes se mi to jeví jako ideální harmonické manželství. Nevím, jestli to taky zvládnu. Vzhledem k tomu, že je mi dvaatřicet a ještě jsem se neoženil... To bych se musel dožít minimálně dvaasedmdesáti, abych to dokázal. A zítra bych se musel oženit."

A to snad v plánu nemáte?

"Pro mě to není až tak zajímavé téma. Někdy snad, ale teď to neplánuju, nechávám to být."

Ale co když ji plánuje vaše přítelkyně?

"Ona je v klidu. Každá ženská asi sní o tom, jak bude mít ty bílé princeznovské šaty. Ale nijak mě tím neobtěžuje. Asi ty myšlenky má, ale nechává si je pro sebe. Je tolerantní a nechává mi volné pole, což je od ní chytré."

Poznamenal vás nějak fakt, že jste učitelské dítě?

"Když jsem někde řekl, že jsou rodiče učitelé, všichni se zhrozili, že to doma musím mít těžké. Rodiče si zachovali naštěstí rozum. Ale jinak, když zavřu oči a představím si typickou učitelku, tak bych ji za mámu nechtěl. Poznamenalo mě to jen tak, že jsem si první lásky vybíral z vyšších ročníků, které učila moje máma. Byl jsem ve třetí třídě, pálil jsem po šesťandách a ony předstíraly, že mě taky milujou, protože chtěly jedničku z tělocviku a z ruštiny."

V současnosti vás ženy milují nepředstíraně?

"Nemám nouzi o ženy, o zájem žen. Mám svoji přítelkyni, ale samozřejmě zájem, který člověk cítí, je příjemný."

Zájem byl vždycky, nebo přišel až s vaší popularitou?

"Nikdy jsem neměl s holkama problém. Prostě v pořádku. Tohle šlapalo tak, jak má (směje se). Nemusel jsem se doprošovat nebo na sebe strhávat umělými způsoby zájem, to ne."

Nechal jste se třikrát vyhodit z Vysoké školy ekonomické... Jak je to možné?

"Třikrát a dost. Protože jsem byl líný se učit a soustavně se připravovat. Místo přednášky jsem radši šel s děvčetem na procházku. A vlastně když došlo k tomu třetímu vyhození, začala paralelně spolupráce naší kapely s panem Šimkem. Klavír, muzika, televize, bezvadnej Šimek, zájezdy, to bylo hodně lákavé."

V anketě TýTý jste se stal Objevem roku a pořad, který moderujete, Pořadem roku. Teoreticky vám to mohlo stoupnout do hlavy...

"Hrozně jsem se nafouk a už se s nikým nebavím (usmívá se). Domnívám se, i když to musí posoudit druzí, že se neměním, že jsem pořád ten Vondráček, kterého znají moji kamarádi z gymplu. Vždycky jsem byl trochu exhibicionista, rád jsem se předváděl. Když jsme četli v hodinách českého jazyka na základní škole, byl jsem hned druhý v pořadí, koho vždycky ta třída chtěla. První byl Aleš Komárek, to je dneska doktor, chytrej kluk, a ten krásně četl. Já byl dvojka."

Je těžké v Hádej, kdo jsem ukočírovat čtyři tak rozverné herce?

"Jsem tam trošku jako učitel, který musí korigovat zlobivé žáky. Zounar je zlobivej, Klepl zlobí, Bendovka nedává kolikrát pozor, Morávková je šprtka. Někoho něco napadne, nějaký dvojsmysl, a pořad ovládne totální anarchie..."

Díky pořadu poznáte spoustu lidí až kuriózních profesí...

"Mě zaujal ten psí psycholog, parádní chlap. Věří, že je napůl vlk, napůl člověk. Pak jsme tam měli inženýrku, která se zabývala atomovou energií. S tou se nemůžete bavit jen tak na nějaké plytké téma, ta žije v úplně jiném světě."

Jak to vypadá s fanynkami vaší kapely Lokomotiva?

"Kytaristovi Norbimu Kovacsovi už je čtyřicet, mně je třicet dva, jsme střední věk. Já si nestěžuju, jenom říkám, že ty pubertální fanynky už na nás jaksi nereagujou. I dřív, když jsem chtěl oslnit u ohně dámy, musel jsem zmáčknout sladký dřevo. Byl jsem plácanej po zádech: Hezký, Petře! A pak si šly lehnout k někomu jinýmu." (směje se)

Většinou jste za elegána. Uděláte také někdy výjimku?

"To víte, že jo. Třeba na chalupě chodím jak největší dlaždič. A zakládám si na tom, že do toho našeho žlutozelenýho rybníčka na chalupě vlezu, i když se tam nekoupou už ani místní."