Jaké to bylo, setkat se pracovně 16 let po vašem rozchodu v životě?
„Vibrovalo to. Ta vibrace v sobě nesla různé energie, chvílemi pozitivnější, chvílemi naopak. Ale jsme už oba v letech, kdy jsme to ustáli se ctí. O Vilmě mohu říct jednu věc – je to zkrátka vynikající herečka. Nebál bych se použít ani větší superlativ, protože ve své generaci patří k tomu nejlepšímu, co v této zemi máme. Když člověk odmyslel všechno to, čím jsme si prošli jako manželský pár, byla spolupráce s ní skvělá.“
Mrzí vás, že ze seriálu odešla?
„Myslím, že to nemrzelo jen mě, ale téměř všechny, kteří na seriálu pracují. Ovšem pak se tam objevila druhá Cibulková – Klára. A ta je také famózní herečka a nesmírně pozitivní člověk. Klára je Vilmě fyziognomicky trochu podobná, takže ten Vilmin odchod bolel mnohem méně, než by mohl.“
Polabí je seriál, který je sice rodinný, ale zároveň je protkaný vraždami. Jedna se aktuálně vyřešila a už tam máte novou.
„Je to tak. On se ten čistě rodinný příběh nedá udržet příliš dlouho. Autor Honza Coufal, který to píše, musel seriálu dodat atraktivní podobu. Není to však ryzí kriminálka, je to zkrátka seriál o tom, co trápí nás všechny.“
Polabí je seriálovou jedničkou na Primě...
„Práci věnujeme hodně času a jsme rádi, když má ohlas. Na sociálních sítích, konkrétně na instagramu, mi píše řada diváků a ptají se na pokračování. To znamená, že to lidi nenechává lhostejnými. Na sociálních sítích mám jedno specifikum – všem odpovídám.“
Vážně všem? Když jste prodělal velmi těžký covid, ocitl jste se pod palbou…
„Všem, kdo nepíší vulgarity. Je to paradoxní. Označili mě za silného kuřáka na základě deset let staré fotky z České televize, přestože mě tam přivezla sanitka a já rozhodně nekouřil. Drtivá většina lidí si myslí, že jsem dostal zaplaceno od ministerstva zdravotnictví za kampaň. Ne, já jsem měl opravdu těžký covid s oboustranným zápalem plic, kdy mi lékaři téměř nedávali šanci na přežití.“
Vaše plíce pracovaly jen na pár procent.
„Ano, na sedm procent. Ležel jsem dlouho na JIP a týmu v České Lípě v čele s primářem Jarem Novákem vděčím za svůj život. Paní doktorka Popelková, vynikající pneumoložka, mě doslova sundala hrobníkovi z lopaty. Už ty lidi dnes nechci přesvědčovat. Ta nemoc mě vyřadila z provozu na více než rok.“
K tomu se loni přidala zpráva o vaší cukrovce. Má to souvislost?
„Určitě ne. Málokdo ví, že dominantním spouštěčem cukrovky je stres. Žil jsem v něm dlouho, k tomu špatná strava a občasný alkohol. Dělal jsem vše pro to, abych ji dostal. Teď vím, že se to dá eliminovat pohybem a stravou. Pro mě je to ale jen taková bolístka. Když vidím handicapy paraolympioniků, kteří dokážou neuvěřitelné věci, uvědomuji si, jak jsou mé potíže banální.“
Jste šťastný?
„Dnes jsem konečně skutečně šťastný. Mám sedmiletého syna a skvělou partnerku. Moje setkání s Helenkou bylo osudové – doslova mi spadla do náruče na chodníku před jednou restaurací. Naše společná cesta k sobě byla sice složitá a v jednu chvíli to vypadalo, že to vzdáme, ale pak mi oznámila, že je těhotná. Narodil se nám anděl, který zásadně změnil můj stárnoucí život. Jsem nesmírně vděčný, že je oba mám. Jak říká Bolek Polívka – my máme tak líná děcka, že si musíme vyrábět vlastní vnuky! A na tom něco je.“
