Co je na režii Českého lva nejnáročnější?
„Český lev je prestižní televizní přenos, který je specifický především strukturou. Relativně rychle se střídající děkující a předávající jsou velkou neznámou ohledně stopáže. Technologicky je přenos prakticky stejný jako ostatní, ale stopáž se tu ovládá za chodu velmi obtížně. Nemáte žádnou možnost některý z obrazů vynechat nebo přeskočit, což je u větších přenosů běžný postup. Takže udržet pořad v rozumných mezích je vždy docela oříšek a boj...“
Roky jste Lva režíroval v Rudolfinu, letos poprvé v Kongresovém centru. V čem to pro Vás bude nové? V minulosti jste řekl, že v Rudolfinu je to tak trochu za trest, proč?
„Rudolfinum je honosný prostor, krásný a reprezentativní, s krásnou minulostí a vznešenou současností. To Kongresové centrum alias Pakul rozhodně není. Ale to tak vidíme možná jenom my, co si pamatujeme, jaký maškarády se tam za socialismu odehrávaly. Ale! A to je důležité, ten prostor je pro televizní přenos tohoto typu velkorysý a skýtá diametrálně odlišné možnosti pro techniku i zázemí. Jeviště má špičkové parametry a dá se využívat opravdu na mnoho způsobů - to Rudolfinum nemá, tam jste odkázán na mělký prostor určený pro klasickou hudbu. Zvuk je v sále Kongresového centra oproti Rudolfinu dokonalost sama. Je to z akustického hlediska jeden z nejlepších sálů nejen u nás, ale i v Evropě. Zkrátka, technologicky pro potřeby televizního přenosu tohoto typu je tady všechno dobře. V Rudolfinu bylo pro potřeby Lva všechno na hraně… a se vším se tam sváděl trochu boj. Jak jsem řekl, opravdu trochu za trest. Ale nakonec jsem si tam zvykl a možná na něj budu nakonec vzpomínat s nostalgií...“
Před dvěma roky jste přerušil proslov Darii Kashcheevy, udělal byste to znovu?
„Tohle je hodně spekulativní otázka. V tu chvíli se sešlo velké množství faktorů, které mne k takto razantnímu kroku vedlo. Předně to byl tlak nepřekročit stanovenou stopáž. Lidsky mne to moc mrzelo, ale myslím, že profesionální řešení to bylo. Teď bych nechal vypnout ten děkovací mikrofon a pokračoval bych v přenosu… ale nemluvil bych...“
Téměř každý rok je jiný moderátor večera, jak to vnímáte vy?
„Moderátor, dekorace a hudba jsou jediné prvky večera, které se dají měnit. Jinak dramaturgie je díky kategoriím stále daná. Tak se zkrátka v těchto položkách různě experimentuje. Někdy je to tradičnější řešení, někdy zcela nekonvenční. Někdy se to povede a jindy méně. No a u moderátora je to dnes už trochu o něčem jiném. Není tam u všech kategorií, nenese celou tu tíhu večera sám. To je moc šikovné řešení. Ceny předávají a vyhlašují další lidé z oboru, a tak večer dostane mnoho barev a nálad. Je to rozhodně pestřejší a překvapivější. Můžete se těšit, že uvidíte u každého předávání někoho jiného. A to je, myslím, osvěžující jak pro diváky v sále, tak i doma u televize.“
Spoty natočila vnučka Miloše Formana (†86)
Ve spotech Magnesia se v minulosti objevily dlouholeté české filmové hvězdy jako Bolek Polívka, Aňa Geislerová nebo Jiří Macháček. Jaký je to pocit, zařadit se teď po jejich bok?
„Pamatuji si ty starší spoty už z dětství, a i když jsem se tehdy ve filmovém světě ještě nepohybovala, vždycky jsem se těšila na nový rok, jaký budou mít nápad a kdo v nich bude hrát. Takže je to milé překvapení i radost, že si Magnesie spolu s Českým lvem zvolili letos mou maličkost, jako další tvář, navíc po takových velkých osobnostech,“ říká Antonie Martinec Formanová.
Výstava fotografky časopisu Reflex
U pražského Kongresového centra už nyní atmosféru filmového svátku, který se uskuteční 14. března, navozuje výstava unikátní série fotografií kmenové fotografky časopisu Reflex Nguyen Phuong Thao. Venkovní expozice nabízí jedinečný pohled do zákulisí i bezprostředních emocí loňských laureátů zachycených jen pár okamžiků po převzetí ikonické lví sošky.
