Když mu volali z produkce seriálu, nevěřil svým uším. „Pan režisér Sequens si vás vybral do role v dílu Studna. Hodí se vám to? Kdy pro vás můžeme poslat auto?“ zaznělo ze sluchátka.
Vůbec přitom netušil, co bude hrát, a neznal ani scénář. Původně si myslel, že mu roli dohodil představitel majora Zemana Vladimír Brabec (†83), s nímž vyrůstal na pražském Žižkově. „Po poledni mě přivezli na Barrandov do ateliéru a režisér se mě zeptal, jestli mám rád vodu. Tak jsem mu rádoby vtipně odpověděl, že záleží na skupenství. Vždyť voda je i v pivu,“ vzpomínal Kubíček s tím, že se Sequens zasmál, dal mu do ruky scénář s epizodou boje otce se synem ve studni a kamsi zmizel.
„Maskér Čížek mě nalíčil a o půl druhé už jsem byl ve vodě. V maskérně jsem si všiml zasmušilého, dlouhovlasého chlapíka s nepřítomným pohledem, který se mě po chvíli zeptal : Ty mě, Pepíku, nepoznáváš? On to byl dokonale namaskovaný Jára Crha,“ vybavoval si po letech herec.
„S tím jsem se znal víc než dobře, vždyť jsme spolu byli deset let v angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě,“ říkal pobaveně Kubíček s tím, že to byl právě představitel starého Brůny, který ho doporučil na roli svého seriálového syna. „Myslím, že to bylo i kvůli mým charakteristicky vypouleným očím. Je to prý genetický rys, nic s tím nenadělám,“ usmíval se herec malých, ale výrazných rolí.
Studny byly pro potřeby natáčení dvě. V té ateliérové bylo přes dva metry vody! „Režisér chtěl, abychom ji doopravdy šlapali a kamera to zachytila,“ vzpomínal Kubíček. Na barrandovské pláni kulisáci postavili kromě kopie vyhořelého domku rodiny Jelínkových i novou studnu, hlubokou jen něco přes metr. „Otec Brůna mě vzal za nohy u kotníků a hodil mě do ní. Padal jsem po hlavě do poctivých českých peřin,“ prozradil mladý Brůna detaily ze zákuliší natáčení.
S kolegy o pauzách mezi scénami popíjeli mimo jiné grog, což si zpětně Kubíček pochvaloval. „Kvůli věrohodnosti mě pokaždé polili kbelíkem vody, abych ze studny nevylézal suchý. Zuby mi drkotaly, pořádně tam foukalo,“ vyprávěl herec.
Nevycházel z domu
Svůj dlouhý život dožíval Josef Kubíček v osamění, společnost mu dělala jen dcera Dominika. Kolegové a přátelé dlouho jevili snahu Josefa navštívit, ale s díky odmítal. Nejvytrvalejší byl Fanklub majora Zemana.
„Nezlobte se, nemůžete s ním mluvit kvůli jeho zdravotnímu stavu,“ dozvěděli se z úst jeho dcery, když chtěli Josefa vzít na jedno z pečlivě připravovaných setkání. Podle všeho herec špatně viděl, proto nevycházel z domu.
