„Už se mi to krátí, víceméně je to na dny, a tak je možná čas na malou bilanci. Bylo to těhotenství za odměnu, děkuju!“ začala Třeštíková, která do jiného stavu přišla pomocí umělého oplodnění.
„Jasně, na začátku jsem byla dost unavená a teď ke konci už cejtím každej den, ale jinak jsem si to fakt užila. Já byla připravena, jak to strávím s hlavou v záchodě, a nakonec mi vůbec blbě nebylo. Nehodila jsem jedinou šavli. Mám teda na to i svoji soukromou teorii, že jako starší matka jsem měla dost času svoje tělo pořádně zapřáhnout a po všech těch kocovinách ho už nějaký těhotenství jen tak nedojme. Takže kromě nějaké vyklidněnosti, rozumu a životních zkušeností bych toto přidala na seznam výhod pozdního mateřství,“ popisuje své pocity Hanka.
Cesta k vytouženému miminku byla dlouhá a bolestivá. Producentka během čtyř let vystřídala tři kliniky a absolvovala „x pokusů“. Brala spoustu léků, trávila dny na nemocničním lůžku, měnila se jí nálada...
„Byla to dlouhá a náročná cesta, plná neúspěchů, propadů, ale také naděje a víry v dobrý konec,“ netají se.
