Smuteční hostě opustili síň a ještě se chvíli bavili venku. 

Děkujeme, že jste s námi sledovali přímý přenos z posledního rozloučení s Janou Synkovou. Hezký zbytek dne.

Po ukázce z divadelní hry a houslové serenádě se k pultu postavila Jiřina Mencáková. Herečka z Ypsilonky přečetla pár řádek. „Odpočívej v klidu a pokoji, pokud tam nahoře není další jeviště, které by tě bavilo,“ dodala manželka herce Petra Vacka. 

Poté rakev s ostatky Jany Synkové zajela... Síní se rozlehl hlasitý potlesk a zatáhla se opona. 

Smuteční proslov přednesl Petr Vacek. Herec přivítal všechny kolegy a pracovníky Studia Ypsilon. „Chtěl bych, aby tohle setkání nebylo smutkem a útěchou, setkání lidí, kteří na ni mají krásné vzpomínky. Nepamatuji si žádnou situaci, která byla nepříjemná, kdyby na mě Jana byla zlá. První vzpomínka na Janu je z roku 1980, kdy se mi do ruky dostala gramofonová deska se swingem, kde Jana měla jednu větu,“ řekl Vacek. 

„Lidé si o Janě mysleli, že je nafoukaná a namyšlená, protože nikoho nezdravila, ale bylo to tím, že se styděla za své brýle, nenosila je a ty šmouhy prostě nezdravila,“ připomněl zábavnou vzpomínku. 

„Jano, Kubo, vy jste světoví rekordmani ve jménech, které pro vás Jana vymyslela,“ řekl Petr, který vzpomínal na herečku. „Její banánový chleba už asi nikdy neokusíme,“ dodal. 

„Jani, tak tam na nás počkej a do té doby si tě necháme v písničkách, básničkách, ve hrách a našich vzpomínkách."

Obřad začal po čtvrt na tři odpoledne. Smutečního proslovu se ujal zaměstnanec krematoria. Pak se síní rozezněla klavírní sonáta. Na rakvi ze světlého dřeva byla položená obrovská kytice z červených a bílých růží. Pod rakví kytice z bílých růží a okolo věnce od vnoučat, dětí a rodin. 

Rodina před obřadem odmítla osobní kondolence, u vchodu byla položená kondolenční kniha a prostřednictvím pracovníka krematoria všem zúčastněným poděkovala. 

Herec Jiří Štědroň neudržel slzy...

Vedle jména byla na stojanu umístěna fotografie, a pak ještě malba herečky. Okolo rakve bylo hodně věnců a květin. 

Herec Petr Vršek přišel o berlích, na noze měl ortézu. 

Nechyběly herečky - Jitka Schneiderová, Lenka Termerová a Jaroslava Kretschmerová. 

Herec Jiří Lábus dorazil s kolegy z Ypsilonky. „Na Janu Synkovou se vzpomíná dobře, protože to byla skvělá kolegyně a herečka. Svojí 37 let trvající kariéru z Ypsilonky mám spojenou s ní. Nás mladý vždycky podporovala a byla milá kolegyně,“ řekl Martin Dejdar. 

„Dva roky, co jsme se viděli naposledy. Úžasně tvárná herečka, citlivá, měla komediální dar a měla velký smysl pro humor," řekl Blesku Jiří Lábus. 

„Sešli jsme se někdy v 60. letech někde v maringotce. Ona špatně viděla a jednou si sedla vedle divanu na zem. Vídali jsme se v různých hrách, kde jsme spolu vídali. Je mi to velmi líto," řekl Blesku Jiří Štědroň. 

Režisér Zdeněk Troška dodržel slib a přišel se s herečkou rozloučit. Přinesl rudé růže. 

„My jsme byly nejenom 60 let propojené pracovně, ale i spolužačky z DAMU. Ona si nechala všechno říct, ona předvedla něco jiného, a pak jsme se shodly na kompromisu. Je to veliká škoda, že odešla,“ řekla Blesku režisérka Lída Engelová. 

Smuteční hosté se scházeli v hojném počtu. Většina nesla květinu v ruce. 

„Nejsilnější zážitek byl být s ní. Geniální herečka. Ona nebyla extrovert, byla spíš v pozadí šedá myška, když něco řekla, tak to sedělo,“ řekl Blesku Oldřich Navrátil. 

Do strašnického krematoria se po jedné hodině začali scházet smuteční hosté. Mezi prvními přišel herec Petr Vacek. S přibývajícími lidmi si na obličej nasadil respirátor. Buď je nachlazený, nebo se naopak bojí virů. 

Jana Synková byla od roku 1974 provdaná za Jana Schmida (*1936), který byl dlouholetou přední tvůrčí osobností Ypsilonky. Z jejich manželství vzešly dvě děti. 

Dobrý den, čtenáři Blesku,

dnes se rodina, přátelé, kolegové a veřejnost loučí s herečkou Janou Synkovou (†80). Teta Kateřina z filmového Saturnina, psycholožka Kudláková z trilogie Byl jednou jeden polda i největší drbna z Troškových Babovřesek odešla po tuhém boji s Alzheimerovou chorobou 27. prosince a pohřeb začíná ve dvě odpoledne ve velké síni strašnického krematoria v Praze.