Jaká vychytávka vás v poslední době nejvíc dostala?
„Třeba minigril na gyros od manželů, kteří měli doma starý infrazářič, umístili ho nastojato, před něj udělali otáčecí rošt na motůrku a na něj napíchli kuře. Funguje to! Nebo kabelky z černých plastových krabiček na jídlo. To je bomba!“
K výročí pořadu vydáváte Bibli vychytávek. Co v ní všechno je?
„Spousta lidí mě zastavuje na ulici nebo mi píšou, třeba jak byl ten lektvar na unavený nohy nebo repelent pro domácí mazlíčky... Tak jsem jim říkal – vydržte, já to sepíšu a vydám! Pracovní název byl Bichle, ale pak z toho vznikla Bible, protože jsem knížku dotvářel v klášteře.“
Proč právě tam?
„Jasně, neměl jsem na vybranou. Mám totiž dvoje rodiče: Ty pravé a pak jsem asi synek prokrastinace, protože všechno odkládám na poslední chvíli. Blížila se uzávěrka, já pořád nic, a někde jsem četl, že vyhořelí manažeři, kteří právě chtějí uniknout koloběhu života, utíkají do ticha kláštera. Tak jsem to udělal a vyplatilo se.“
Láďa Hruška slaví 10 let pořadu novou knihou a zároveň truchlí: Tatínek zemřel doma, odmítal vyšetření… Petr Macek
Když už jste zmínil rodiče. Na konci léta jste zveřejnil, že jste celá rodina skončili v nemocnici, a před pár týdny váš tatínek zemřel. Jak se držíte?
„Držíme se. Co nám zbývá? Jsme smířliví s tou chorobou, která naši rodinu provází a straší nás už léta. Vyrovnávám se s tím dodnes. Paradoxně maminka je s tím smířená více, protože tatínek byl do poslední chvíle doma. Já tam moc nebyl, o to víc je to pro mě emotivnější. Ale když jsem přijel domů, tak mě mamka uklidňovala. Dodává nám s bráchou sílu. Mělo to tak být, rodiče se o tom bavili, smiřovali jsme se s tím a víme, že to není konec, ale počátek něčeho nového.“
Svěřil jste se, že i vy máte nález v žaludku. Jak na tom jste?
„Šel jsem na preventivní vyšetření, které nedopadlo úplně perfektně, ale skončil jsem v dobrých rukou. Docházím na léčbu do IKEM a probíhá úspěšně. Fanoušci se o mě nemusejí bát. Řekl jsem to v dobré víře, protože to pro mě byla rána, aby se lidé nebránili žádným vyšetřením a nebáli se. Táta se bál, odmítal vyšetření... Byl bych moc rád, aby si to lidi vzali k srdci, protože spoustě z nich to může zachránit životy. Nebojte se doktorů a choďte k nim!“