Aničko, s kolegy z Divadla Radka Brzobohatého jste se rozhodli potkat u příležitosti dne svatého Valentýna. Jaký vztah máte ke svátku zamilovaných?

Líbí se mi to a vždycky nějaký malý dáreček dám. Spíš ten svátek vnímám tak, že si vzpomenu a říkám si, jak by bylo hezké být v romantickém vztahu, v tom začínajícím. Ale líbí se mi to, obecně mám ráda svátky. Jsem ráda, když se něco slaví a něco se připomíná. Je to hezké.

Říkala jste, že něco malého dáte, ale dostáváte taky dárky?

Moc ne, zrovna na Valentýna.

Takže dárky na Valentýna opravdu víc dáváte, než dostáváte?

No ne, tak nějakou blbůstku dostanu. Třeba miniaturního čokoládového panďuláčka. Moc ale nedostávám. Myslím, že to nemáme úplně zažité. Dřív jsme to totiž nedrželi, i když se mi to líbí a svátek je to hezký. Chce to s tím ale začít od začátku vztahu, a to u nás tak úplně nebylo.    

To mě právě zajímá. Vzpomenete si na nějakou vydařenou, nebo naopak nevydařenou oslavu Valentýna, ať už se svým současným partnerem, nebo někým před ním?

Pamatuji si, že jsme byli s mým mužem jednou na horách a na Valentýna jsme úplně náhodou přišli na místo, které bylo valentýnsky vyzdobené. Bylo to venku ve sněhu, na větvích visela srdíčka a byly tam svíčky. Bylo to místo někoho jiného, já si ale myslela, že to je připravené pro nás. Takže jsme tam chvíli pobyli a bylo to hrozně krásné. Potom tam ale přišla nějaká dvojice, tak jsme se radši zdekovali někam jinam. Ale fakt to bylo krásné. Venku v přírodě, svíčky, blýskavá srdíčka.

Bylo tam připravené i nějaké pohoštění?

Byly tam bublinky, skleničky a něco malého na talířku. To jsme ale nejedli. Jen jsme jim trochu zadusali sníh.  

Když jsem se před chvílí ptala, držela jsem se označení partner. Vy sama jste ale použila slovo muž. Stalo se něco, o čem nevíme a proběhla svatba?

Nic neproběhlo. Tohle vůbec nemám ve svém softwaru. Jsme muž a žena, a proto říkám, že to je můj muž. Máme dvě děti a jsme partneři. Musíme fungovat jako rodiče, vycházet si vstříc, což děláme. Je to super, protože jsme oba herci, on je tedy ještě režisér, ale v tomhle se chápeme. A to je, myslím, docela výhoda. Ne že bychom se nehádali, ale rozumíme tomu, že oba to máme pracovně různorodé. A to je fajn.

Po dvou dětech a dvaceti letech vztahu byste opravdu netoužila stát se paní Burianovou?