Není dne, aby se do éteru z rozhlasu neozval některý z jejích hitů. Je jich tolik, že se nedají ani vyjmenovat. Jedním z nich byla i písnička Mimořádná linka Praha – Tokio, která se stala ikonickou písní naší olympijské výpravy v Tokiu.

Během své kariéry si zazpívala hitové duety s řadou populárních zpěváků. Například s Karlem Gottem (Dávné lásky), Petrem Rezkem (Náš dům zní smíchem), s Karlem Vagnerem (Hej, mistře basů), s Kotvaldem a Hložkem (Diskohrátky), s Italem Drupim (Setkání). A samozřemě i se svým manželem Štefanem Margitou (např. Svítíš mi v tmách).

Poprvé na sebe pěvecky upozornila v roce 1963 v ostravské soutěži Hledáme nové talenty, kde ji doprovázel Orchestr Gustava Broma. Zvonivý jasný hlas a příjemné melodie jí vysloužily od fanoušků i kolegů z branže milou přezdívku Hanička písnička. Všeobecná obliba mezi lidmi se odrazila v hlasování do ankety Zlatý slavík – první cenu získala 9x po sobě (v letech 1977 až 1985) a dostala více hlasů než všechny ostatní zpěvačky dohromady!

V době zlaté éry českých muzikálů se producenti samozřejmě obrátili i na Hanu Zagorovou. A tak se na jevišti objevila v postavě bláznivé prostitutky v muzikálu Vašo Patejdla Jack Rozparovač v Divadle Kalich, o dva roky později si v muzikálu Michala Davida Mona Lisa zahrála matku hlavní hrdinky.

Málokdo ví, že původně toužila po kariéře divadelní herečky, dokonce vystudovala brněnskou JAMU. Studium absolvovala Vančurovou Josefínou a tuto roli později ztvárnila i v televizní inscenaci. Nakonec ale nad prkny, jež znamenají svět, zvítězil zpěv.

Hančiny písničky si notují i docela malé děti – stačí připomenout znělky k seriálovým pohádkám Tom a Jerry, Šmoulová země nebo Želvy Ninja. Opravdovým hitem se stala její znělka k seriálu Sanitka – Můj čas…

Hana Zagorová si zahrála v 17 filmech, většinou menší role, ale v tom nejslavnějším z nich zazářila. V Trháku se objevila v hlavní roli jako paní učitelka Eliška Veverková a s Jurajem Kukurou si tu střihla písničku, která se stala dalším hitem – Lásko amore (Nech brouka žít!)

Hanka napsala texty k desítkám písní nejen pro sebe, ale i pro kolegy, např. pro Karla Gotta (Bílá, Já slyšel o ráji), Evu Pilarovou (Jen tak se ohlédnout) nebo Stanislava Hložka (Za to může déšť, ne já). V roce 2006 vydala svou knihu básnických sbírek pod názvem Milostně.

Za 60 let své kariéry odzpívala tisíce koncertů nejen u nás, ale i v zahraničí. V roce 1984 na hudebním festivalu v polských Sopotech vystoupila jako host a po 20minutovém vystoupení musela být nařízená pauza, aby se rozvášněné publikum uklidnilo. Pak teprve mohla vystoupit Tina Turnerová. Ovšem takových ovací jako naší Hance se jí zdaleka nedostalo.

Za svůj život dostala 134 cen a ocenění v tuzemsku, 15 ze zahraničí. U nás to byla řada cen za nejprodávanější desky roku, za televizní popularitu (TýTý, Televizní rolnička), Síň slávy nebo Diamantová deska Supraphonu za prodej 10,12 milionu nosičů (v roce 2014).

Hančino jméno se dostalo do běžné lidové mluvy jako populární hláška: „Nedělej Zagorku!“ Jak to vzniklo? Nejpravděpodobnější je spojení s fi lmem Trhák, v němž ji neustále svádí řezník v podání Juraje Kukury. Ten zpěvačku v průběhu děje neustále balí, ona sama si však dává nekonečně dlouho na čas. Není schopná mu dát jednoznačnou odpověď a otálí. Podobný význam má starší rčení: „Nebuď labuť!“