Nějakou dobu už mluvíte o stěhování na Kypr. Jak je to teď? Odložili jste to, posunuli, nebo úplně zrušili?

Je to pořád aktuální. My jsme byli okolnostmi dohnáni k tomu posunout to na září. Mysleli jsme, že to zvládneme, ale časově jsme to ve finále nedali. Takže naše stěhování je stále ve hře. Kypr jsme vybírali i proto, že je strašně lehce dostupný z České republiky. Je to otázka dvouhodinového letu. Já díky tomu můžu být neustále v kontaktu se svojí prací, s lidmi, které mám ráda, a samozřejmě především s rodinou. Je to také strategická poloha díky tomu, že partner to má blízko do Turecka, je to turecky mluvící část světa. Přestože by měla být muslimská, je kosmopolitní a je velmi otevřená. A taky to máme blízko do Afriky. Takže proto Kypr. Ale především kvůli vzdělání našich dětí. Protože jsme dospěli do bodu, kdy nejsme schopni jim dát to, co bychom chtěli, především z finančních důvodů. Přece jenom máme čtyři děti. Chtěli bychom je mít na mezinárodních školách a školné v České republice už pro jednoho je, myslím si, docela zátěží pro rodinu. Natož pro čtyři. A také není úplně zaručeno, že, ač je to mezinárodní škola, že bude odpovídat těm standardům, které, věříme, najdeme třeba právě na tom Kypru.       

Původně jste měla myšlenku odstěhovat se letos v září. Jedním z důvodů, proč jste to nakonec odložili, byl i váš syn David,